Karel Smékal

pracovník diplomatických služeb, zástupce generálního konzula ČR v New Yorku

 

V jakých letech jsem studoval/a hispanistiku na FF UK?
2003 – 2008

Co jsem dělal po absolvování VŠ?
Po absolvování magisterského studijního programu v oboru hispanistika na FF UK jsem ještě rok dokončoval svá studia na Pražské konzervatoři, kterou jsem studoval od roku 2003 souběžně s FF UK. Během tohoto „bonusového“ studijního roku jsem se intenzivně zaobíral myšlenkami na své budoucí pracovní uplatnění. Ty dostaly nový rozměr, když jsem se dozvěděl o existenci Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí, která je vstupní branou do české diplomatické služby. Čtyřkolové výběrové řízení jsem absolvoval v první polovině roku 2009 a spolu se čtrnácti dalšími kolegy nastoupil do ročníku 2009/2010 základní diplomatické přípravy. Od roku 2010 dodnes jsem rovněž externím doktorandem na hispanistice „spřáteleném“ Středisku iberoamerických studií.

Kde pracuji nyní?
Po absolvování Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí jsem byl po ročním působení na Odboru států jižní a jihovýchodní Evropy jmenován zástupcem velvyslance ČR v Albánii (2011-2014). Posléze jsem nastoupil zpět na ministerstvo na Odbor amerických států, kde jsem mohl coby referent pro vztahy s Mexikem a Střední Amerikou naplno uplatnit jak jazykové tak odborné znalosti nabyté během svých studií na FF UK. Od března 2016 dodnes působím na pozici zástupce generálního konzula ČR v New Yorku.

Co mě na mé práci baví?
Diplomatická služba je na jednu stranu zátěžovým povoláním, které klade zvýšené nároky jak na pracovní, tak osobní aspekt života, avšak současně přináší nepřeberné množství vrcholně zajímavých (opět jak pracovních, tak osobních) zážitků, a je-li toto povolání správně uchopeno, i unikátní možnost (či lépe: nutnost) celoživotního sebevzdělávání a nekončící práce na rozvoji vlastní osobnosti. Současně toto povolání umí přinášet značnou míru pracovního uspokojení, povede-li se diplomatovi dotáhnout do konce pracovní záležitost, která vyústí v pro ČR politicky, ekonomicky či jinak přínosný výsledek.

Jak mne na tuto práci připravilo studium na FF UK?
Diplomacie má to kouzlo, že v ní mohou najít uplatnění lidé vzešlí z různých akademických prostředí. Na stejnou problematiku se pak absolvent filologického studijního oboru dívá odlišným prizmatem než absolvent politologie, práv či jaderné fyziky (všechny naleznete v českých diplomatických službách) a kombinací takto různých způsobů uvažování nad problematikou vznikají často originální řešení zdánlivě neřešitelných problémů. Absolvent filologie, působí-li jako diplomat v zemi, jejímuž jazyku a kultuře se během vysokoškolského studia věnoval, pak má navíc neocenitelnou výhodu určitého „vhledu do duše“ přijímající země, což výrazně usnadňuje ono pověstné otevírání dveří, bez něhož se české zájmy v zahraničí hají nelehko.

Co mi obecně dalo studium hispanistiky?
Především metodický a systematický přístup v nahlížení na jakoukoliv problematiku. Pochopitelně mi studium hispanistiky dalo kromě španělštiny rovněž solidní znalost dalších románských jazyků, které ve své profesi rád a často využívám, a v neposlední řadě jsem díky němu objevil svého oblíbeného esejistu/“nivelistu“ Miguela de Unamuna.

Kdybych mohl vrátit čas, udělal bych při studiu něco jinak?
Jakkoliv se nyní mohu stylizovat do role sebe-pedantského jedince a tvrdit, že jsem se měl „víc a líp učit“, tak ve skutečnosti bych na svých studentských létech neměnil vůbec nic.

Co bych naopak určitě jinak neudělal?
Určitě bych nevynechal dvousemestrální Erasmus na madridské Complutense a hodiny trvající debaty s doktorem Fouskem o filosofii, literatuře a hudbě během literárních seminářů.

Na co nejraději vzpomínám?
Na nefalšovaný a upřímný, až otcovský/mateřský přístup všech přednášejících na ÚRS;
na neuvěřitelně inspirující přednášky prof. Opatrného;
na překládání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce do španělštiny;
na nakažlivý smích Juana Sáncheze. 🙂