|
Přijímací zkouška: |
jednokolová (ústní) |
|
Předměty přijímací zkoušky: |
1. motivace ke studiu, zájem o obor a praktická znalost jazyka (max. 20 bodů) 2. gramatický systém španělštiny a všeobecné znalosti z jazykovědy (max. 40 bodů) 3. španělská a hispanoamerická literatura v kontextu kulturních dějin (max. 40 bodů) |
|
Další požadavky: |
Seznam četby španělské a hispanoamerické literatury (v překladu či originále) – nejméně 10 položek, strukturovaný životopis (eventuálně doplněný také informacemi o uchazečových dosavadních zkušenostech s užíváním španělštiny – např. absolvované odborné soutěže, jazykové kurzy apod., u učitelského studia je možné předložit k nahlédnutí i materiály dokládající zájem o pedagogickou činnost, např. potvrzení o vedení zájmových kroužků) – obojí se předkládá u přijímací zkoušky. |
Podrobnější popis přijímací zkoušky
Přijímací zkouška je obdobná pro učitelské i filologické studium, rozdíl je pouze v první části, kde se u učitelského studia klade větší důraz na motivaci a předpoklady k pedagogické činnosti, u studia filologického se klade větší důraz na předpoklady k teoretičtějšímu studiu jazyka a literatury. Části 2 a 3 jsou totožné. V případě, že si uchazeč podal přihlášku do filologického i učitelského studia, skládá přijímací zkoušku pouze jednou, přičemž okruh č. 1 je delší a je pro každý typ studia hodnocen samostatně.
Požaduje se dobrá znalost španělštiny (schopnost plynule mluvit a číst, zvládnutí základního gramatického systému – minulé časy, subjunktiv apod.) a předpoklady k filologickému studiu: všeobecné znalosti z jazykovědy (v rozsahu středoškolského učiva z českého jazyka), schopnost komentovat přečtená literární díla se znalostí terminologie a literárního i historického kontextu.
1) Motivace ke studiu a praktická znalost jazyka
Tato část sestává z krátké konverzace ve španělštině, při níž student prokáže schopnost prakticky používat španělštinu, reagovat na otázky komise týkající se jeho motivace ke studiu, zájmů, studijních cílů apod. Uchazeč dále přečte a přeloží krátký španělský text (např. článek z novin nebo časopisu). Celá tato část probíhá ve španělštině
Doporučená literatura:
Macíková, O. – Mlýnková, L. Velká španělská gramatika. Brno: Computer Press.
Alonso Raya, R. – Castañeda Castro, A. – Martínez Gila, P. et al. Gramática básica del estudiante de español. Barcelona: Difusión.
Prokopová, L. Španělština. Praha: Leda.
2) Gramatický systém španělštiny a všeobecné znalosti z jazykovědy
Druhá část probíhá ve španělštině a češtině. Nejprve je uchazeč na základě konkrétního textu dotázán na určitý jev španělské gramatiky a měl by být schopen ho ve španělštině stručně objasnit, uvést praktické příklady apod. Posléze v češtině prokazuje znalost základních lingvistických termínů, které jsou probírány v rámci hodin českého jazyka a literatury na gymnáziích. Předpokládá se také základní znalost o povaze španělského jazyka (např. do jaké jazykové rodiny patří a proč, rozdíly mezi minulými časy v češtině a španělštině apod.).
Doporučená literatura:
Černý, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico.
Čermák, F. Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum.
3) Španělská a hispanoamerická literatura v kontextu kulturních dějin
Tato část probíhá v češtině. Uchazeč předloží seznam nejméně deseti děl španělské a hispanoamerické literatury, která přečetl (v originále či v překladu). Tento seznam by měl být pokud možno vyvážený, tj. měl by obsahovat díla autorů španělských i hispanoamerických, neměl by být složen převážně z děl jediného autora apod. Na základě předloženého seznamu jsou uchazeči položeny otázky na charakteristiku děl, na literární nebo historické souvislosti daného díla, na porozumění základním pojmům. Uchazeč má prokázat porozumění některým z přečtených děl a schopnost zasadit je do panoramatu světové literatury a literárních směrů.
Doporučená literatura:
Historie Španělska
Chalupa, J. Španělsko. Praha: Libri.
Španělská a hispanoamerická literatura
Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska. Praha: Libri.
Slovník spisovatelů Latinské Ameriky. Praha: Libri.
Doslovy k překladům přečtených děl.
U zkoušky uchazeč předloží seznam neméně deseti děl španělské a hispanoamerické literatury, která přečetl (v překladu nebo v originále). Níže přinášíme stručný orientační seznam několika děl, která existují v českých překladech a mohou být pro uchazeče zajímavá. Tento seznam však v žádném případě není závazný. Jedná se pouze o návrhy, které mají usnadnit orientaci a poskytnout tipy.
Tři pikareskní romány
Miguel de Cervantes: Příkladné novely
Lope de Vega: divadelní hry
Pedro Calderón de la Barca: divadelní hry
Miguel de Unamuno: Mlha
Federico García Lorca: Dům Bernardy Alby; Krvavá svatba
Miguel Delibes: Pět hodin s Mariem
Javier Marías: Vzpomínej na mě zítra při bitvě
Juan Marsé: Poslední odpoledne s Terezou; Ještěrčí ocásky
Eduardo Mendoza: Pravda o případu Savolta
Javier Cercas: Vojáci od Salaminy
Enrique Vila-Matas: Bartleby a spol.
Fernando Aramburu: Vlast
Rubén Darío: Kentaurovy slzy (povídky)
Rómulo Gallegos: Doña Bárbara
Ricardo Güiraldes: Don Segundo Sombra
Horacio Quiroga: Návrat anakondy (povídky)
Juan Rulfo: Llano v plamenech (povídky)
Jorge Luis Borges: povídky
Mario Benedetti: Díky za oheň
Julio Cortázar: povídky
Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti; Dvanáct povídek o poutnících
Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota; Kozlova slavnost; Tetička Julia a zneuznaný génius
Manuel Puig: Nejhezčí tango
Isabel Allende: Dům duchů
Luis Sepúlveda: Stařec, který četl milostné romány
Héctor Tizón: Krásy světa
Mariana Enríquez: Co nám oheň vzal; Tohle je moře
Samantha Schweblin: Ptáci v ústech (povídky); Mimo dosah
Juan Gabriel Vásquez: Hluk padajících věcí; Reputace
Fernando Vallejo: Madona zabijáků
Andrés Barba: Město světla
Karina Sainz Borgo: V Caracasu bude nejspíš stále tma
Had, který se kouše do ocasu (antologie hispanoam. fantastických povídek), ed. Eva Lukavská
Druhý břeh Západu (výběr hispanoamerických esejů), ed. Anna Housková