Základní informace ke STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE (BZK)

Státní závěrečná zkouška (BZK) uzavírá bakalářské studium.

BZK na samostatném studiu má dvě části:

1) obhajoba bakalářské práce;

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

BZK ve sdruženém studiu má tři části:

1) obhajoba bakalářské práce na jednom z oborů

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

3) ústní zkouška z druhého oboru

Obhajoba bakalářské práce

Obhajoba bakalářské a diplomové práce probíhá v termínech SZK před komisí složenou ze tří členů. Nejméně pět dní před obhajobou má student v informačním systému k dispozici posudky vedoucího a oponenta práce.

Samotná obhajoba sestává z těchto částí:

1. Student stručně shrne obsah své práce a představí nejdůležitější závěry, k nimž došel.
2. Vedoucí práce a oponent se vyjádří k předkládané práci a shrnou svůj názor na ni.
3. Student odpovídá na komentáře a podněty vedoucího práce a oponenta. Předpokládá se, že si důkladně prostudoval oba posudky a zformuloval odpovědi na otázky v nich obsažné. Student by měl jasně prokázat, že se cíleně připravil na tuto část obhajoby, tj. má k dispozici seznam všech námětů a komentářů, které byly zmíněny v posudcích, a má připravené srozumitelné odpovědi na ně, při jejichž formulaci eventuálně konzultoval i sekundární literaturu.
4. Závěrečné zhodnocení práce i průběhu její obhajoby ze strany komise, stanovení výsledné známky.

Obhajoba práce by neměla být jen zopakováním informací již představených v samotné práci nebo dokonce pouhou formalitou, nýbrž ověřuje schopnost studenta reagovat na podněty obsažené v posudcích, dohledat si relevantní informace, kriticky zhodnotit a obhájit svůj postup při psaní práce, adekvátně reagovat na doplňující otázky členů komise.

Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky (bakalářské zkoušky):

1. Praktický jazyk
2. Základy teorie italského jazyka
3. Italská literatura

Tematické okruhy BZK shrnují znalosti ze splněných předmětů v průběhu studia. Praktický jazyk ověřuje písemnou i ústní formou ovládaní italštiny, Základy teorie italského jazyka zahrnují fonetiku, morfologii, syntax a (pouze pro studenty jednooborové) slovotvorbu, Italská literatura shrnuje přehled vývoje italské literatury od počátků po dnešek, aplikaci pojmů literární teorie a souvislosti s evropským kontextem.

Seznam otázek k italské literatuře

*Le domande possono subire delle variazioni in base al programma svolto. Le modalità di preparazione e svolgimento dell’esame sono concordate con l’insegnante.

1. Jacopo da Lentini e i poeti siciliani
2. Guittone d’Arezzo e i poeti toscani
3. Il Dolce stil novo: ideologia e testi (Guinizzelli, Cavalcanti, Dante)
4. I poeti comico-realisti (Angiolieri, Folgore da San Gimignano)
5. Dante Alighieri
6. Francesco Petrarca
7. Giovanni Boccaccio
8. L’Umanesimo (Bracciolini, Poliziano, Ficino)
9. L’opera poetica di Lorenzo de’ Medici
10. I poeti del circolo mediceo (Poliziano, Pulci)
11. Il romanzo pastorale: Jacopo Sannazzaro
12. Il poema cavalleresco: Matteo Maria Boiardo, Lodovico Ariosto
13. La questione della lingua e l’amor platonico: Pietro Bembo
14. Niccolò Machiavelli
15. Torquato Tasso
16. Giambattista Marino e la poesia barocca
17. Il Pentamerone di Giambattista Basile e la novellistica
18. La poesia dell’Arcadia
19. Giuseppe Parini e il suo poema satirico Il Giorno
20. Carlo Goldoni e la riforma del teatro
21. Fiabe teatrali di Carlo Gozzi
22. Le tragedie di Vittorio Alfieri
23. Il classicismo di Vincenzo Monti
24. Le ultime lettere di Jacopo Ortis di Ugo Foscolo
25. La polemica romantica (di Breme, Berchet, Manzoni)
26. Alessandro Manzoni
27. Giacomo Leopardi
28. I poeti dialettali del primo Ottocento: Carlo Porta a Giuseppe Gioacchino Belli
29. La scapigliatura milanese (Praga, Boito, Tarchetti, Dossi)
30. Giovanni Verga e il verismo
31. D’Annunzio: l’uomo, le opere, l’influenza
32. L’avanguardia futurista (tratti generali, manifesti, Marinetti)
33. La poesia crepuscolare (autori e poetica)
34. Guido Gozzano (poetica, tratti stilistici, conoscenza più approfondita di una poesia a scelta)
35. Il dibattito sulle riviste italiane del primo Novecento (Leonardo, La Voce, L’Acerba, ecc.)
36. Il modernismo europeo e italiano (contesto storico, tratti generali della prosa)
37. Luigi Pirandello (la poetica dell’ironia, novelle, romanzi e opere drammatiche)
38. Italo Svevo (contesto, modelli europei, romanzi e novelle)
39. Le autodidatte della letteratura italiana (Deledda, Aleramo)
40. Ungaretti e Montale (convergenze e differenze)
41. Neorealismo / scrittura e resistenza (generi, problemi, soluzioni formali)
42. Cesare Pavese e il realismo mitico
43. Fasi e caratteristiche della produzione di Italo Calvino
44. Il fantastico italiano del Novecento (Calvino, Buzzati, Levi, Landolfi, Ortese)
45. Alberto Moravia e Pier Paolo Pasolini
46. Carlo Emilio Gadda (visione del mondo e sperimentalismo narrativo e linguistico)
47. La neoavanguardia italiana (origine, tratti generali, Edoardo Sanguineti)
48. Visioni del postmoderno (dibattito ed esempi)

Seznam otázek k teorii italského jazyka

Fonetika

1. Fonetika a fonologie, předmět jejich studia,
2. Hláska, foném, varianty, základní fonologické opozice.
3. Mluvní orgány a jejich funkce. Základní části sluchového ústrojí.
4. Klasifikace hlásek podle způsobu a místa artikulace.
5. Italský vokalický systém.
6. Hláskové kombinace a související jevy (asimilace apod.).
7. Suprasegmentální jevy – slovní přízvuk, jeho grafické znázornění, intonace.
8. Slabika – definice, její části, typy slabik.
9. Fonetická transkripce.

Morfologie

1. Třídění slov, slovní druhy – slova ohebná vs. neohebná, plnovýznamová vs. neplnovýznamová; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu; rozdíly mezi italštinou a češtinou.
2. Člen – kategorie, tvary, funkce, české ekvivalenty.
3. Substantivum – gramatické kategorie.
4. Adjektivum – gramatické kategorie, adjektiva kvalifikativní a determinační, stupňování, postavení ve větě.
5. Adjektiva determinační a zájmena – formy a funkce jednotlivých typů.
6. Zájmena osobní – klasifikace, dvojice zájmen, zájmenné částice.
7. Číslovky – klasifikace.
8. Adverbia – klasifikace, stupňování.
9. Předložky, spojky, citoslovce – klasifikace, funkce.
10. Sloveso – gramatické kategorie, typy sloves – plnovýznamová, pomocná, polopomocná, přechodná, nepřechodná, modální, faktitivní, zvratná, neosobní.
11. Systém slovesných časů v indikativu – formy a funkce.
12. Další slovesné způsoby – kondicionál, imperativ, konjunktiv – formy a funkce.
13. Slovesný rod – opisná a zvratná forma pasiva.
14. Konjunktiv ve větách hlavních a ve větách vedlejších.
15. Souslednost časová s indikativem a s konjunktivem.
16. Nefinitní slovesné tvary – infinitiv, gerundium, participium.
17. Vid a povaha slovesného děje – způsoby vyjadřování v italštině, opisné vazby.

Syntax

1. Struktura věty a větné členy
2. Pojem valence
3. Subjekt
4. Predikát: slovesný, verbonominální se sponou, konstrukce s kategoriálním slovesem
5. Komplementy: přímý a nepřímý objekt, předložkové a příslovečné komplementy
6. Cirkumstantové adjunkty
7. Kopredikát
8. Atribut a apozice
9. Typy souvětí, klasifikace vedlejších vět podle slovesné formy a podle funkce
10. Aktuální členění větné a slovosled – základní pojmy, slovosled nepříznakový a příznakový
11. Pasivum jako inakuzativní konstrukce
12. Faktitivní konstrukce