Podrobný popis přijímací zkoušky: jednokolová (ústní)
Struktura zkoušky
1) Ověření orientace v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe vycházející ze znalostí a dovedností bakalářského studijního programu zaměřeného na vzdělávání (max. 10 bodů)
2) Motivace ke studiu, zájem o obor a praktická znalost španělského jazyka (max. 20 bodů)
3) Španělská fonetika (teoretická a praktická znalost španělského hláskového systému), morfologie (teoretická a praktická znalost španělských slovních druhů) a syntax (teoretická a praktická znalost větných členů) – viz níže doporučená odborná literatura (max. 35 bodů)
4) Dějiny španělsky psaných literatur (max. 35 bodů)
Podrobnější popis zkoušky
První část zkoušky tvoří strukturovaný rozhovor zaměřený na orientovanost uchazeče v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe. . Uchazeči, který přijímací komisi odevzdá ověřenou kopii diplomu nebo doklad (vystavený studijním oddělením příslušné vysoké školy) potvrzující absolvování libovolného bakalářského programu se zaměřením na vzdělávání, bude tato část zkoušky prominuta a získá za ni plný počet bodů (10). Tato část probíhá v českém jazyce. Doporučená literatura k tomuto okruhu:
pedagogika
Kalhous, Z.; Obst, O. (2003). Didaktika sekundární školy. Olomouc: UP.
Kasíková, H.; Vališová, A. a kol. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing.
Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.
Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy. Praha: Grada Publishing.
psychologie
Čáp, J.; Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha, Portál (1. část).
Krejčová, L. (2013). Žáci potřebují přemýšlet. Co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál.
Říčan, P. (2016). Psychologie osobnosti (obor v pohybu). Praha: Grada Publishing.
Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum.
Druhá část probíhá ve španělském jazyce. Sestává z konverzace, při níž student prokáže schopnost prakticky používat španělštinu, a to na pokročilé úrovni, s důkladně osvojenými znalostmi gramatického systému jazyka. Reaguje na otázky komise, které směřují především na motivaci k didakticky orientovanému studiu, s tím související zájmy, zkušenost s výukou španělštiny, pedagogické zkušenosti apod.
Ve třetí části se vyžaduje znalost španělského jazyka a španělské lingvistiky v rozsahu těchto příruček:
• Čermák, Petr – Castillo, David Andrés (2011). Gramática aplicada de la lengua española. Praha, Karolinum,
• Čermák, Petr (2015). Fonetika a fonologie současné španělštiny. Praha, Karolinum.
• Zavadil, Bohumil – Čermák, Petr (2010). Mluvnice současné španělštiny. Praha, Karolinum. Kapitoly „Morfologie“ a „Syntax“.
Konkrétní okruhy k lingvistické části zkoušky naleznete zde.
Ve čtvrté části uchazeč prokazuje znalost španělsky psaných literatur – periodizace, orientace v jednotlivých obdobích, směrech a hnutích, klíčoví představitelé, kontext světové literatury, literární názvosloví. Otázky vycházejí z předloženého seznamu četby španělské a hispanoamerické literatury (min. 40 děl, seznam by měl být pokud možno vyrovnaný, obsahovat díla ze španělské i hispanoamerické literatury a pokrývat všechna období). Tato část probíhá v češtině.
Konkrétní okruhy k literární části zkoušky naleznete zde.
Při zkoušce je kladen důraz primárně na praktické zvládnutí uvedených disciplín, orientaci v základních termínech a schopnost uvedené jevy srozumitelně vyložit (přihlíží se k didaktickému rozměru jednotlivých témat).
Další požadavky ke zkoušce:
U přijímací zkoušky se odevzdává:
• seznam četby nejméně čtyřiceti děl španělsky psaných literatur,
• odborný životopis,
• případně potvrzení o absolvování bakalářského programu se zaměřením na vzdělávání (viz výše).
U přijímací zkoušky se předkládá k nahlédnutí:
• výtisk bakalářské práce nebo její reprezentativní části,
• doklady o praxi a další materiály potvrzující motivaci ke studiu a zájem o obor.