Požadavky k BZK

Základní informace ke STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE (BZK)

Státní závěrečná zkouška (BZK) uzavírá bakalářské studium.

BZK na jednooborovém studiu má dvě části:

1) obhajoba bakalářské práce;

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

 

BZK na studiu v kombinaci má tři části:

1) obhajoba bakalářské práce na jednom z oborů

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

3) ústní zkouška z druhého oboru

 

Obhajoba bakalářské práce

Obhajoba bakalářské a diplomové práce probíhá v termínech SZK před komisí složenou ze tří členů. Nejméně pět dní před obhajobou má student v informačním systému k dispozici posudky vedoucího a oponenta práce.

Samotná obhajoba sestává z těchto částí:

  1. a) Student stručně shrne obsah své práce a představí nejdůležitější závěry, k nimž došel.
  2. b) Vedoucí práce a oponent se vyjádří k předkládané práci a shrnou svůj názor na ni.
  3. c) Student odpovídá na komentáře a podněty vedoucího práce a oponenta. Předpokládá se, že si důkladně prostudoval oba posudky a zformuloval odpovědi na otázky v nich obsažné. Student by měl jasně prokázat, že se cíleně připravil na tuto část obhajoby, tj. má k dispozici seznam všech námětů a komentářů, které byly zmíněny v posudcích, a má připravené srozumitelné odpovědi na ně, při jejichž formulaci eventuálně konzultoval i sekundární literaturu.
  4. d) Závěrečné zhodnocení práce i průběhu její obhajoby ze strany komise, stanovení výsledné známky.

Obhajoba práce by neměla být jen zopakováním informací již představených v samotné práci nebo dokonce pouhou formalitou, nýbrž ověřuje schopnost studenta reagovat na podněty obsažené v posudcích, dohledat si relevantní informace, kriticky zhodnotit a obhájit svůj postup při psaní práce, adekvátně reagovat na doplňující otázky členů komise.

 

Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky (bakalářské zkoušky):

  1. Praktický jazyk
  2. Základy teorie italského jazyka
  3. Italská literatura

Tematické okruhy BZK shrnují znalosti ze splněných předmětů v průběhu studia. Praktický jazyk ověřuje písemnou i ústní formou ovládaní italštiny, Základy teorie italského jazyka zahrnují fonetiku, morfologii, syntax a (pouze pro studenty jednooborové) slovotvorbu, Italská literatura shrnuje přehled vývoje italské literatury od počátků po dnešek, aplikaci pojmů literární teorie a souvislosti s evropským kontextem.

Seznam otázek k italské literatuře

(seznam četby je součástí jednotlivých kurzů literatury během studia)

  1. Jacopo da Lentini e i poeti siciliani
  2. Guittone d’Arezzo e i poeti toscani
  3. Il Dolce stil novo: ideologia e testi (Guinizzelli, Cavalcanti, Dante)
  4. I poeti comico-realisti (Angiolieri, Folgore da San Gimignano)
  5. Dante Alighieri
  6. Francesco Petrarca
  7. Giovanni Boccaccio
  8. L’Umanesimo e la letteratura in latino (Poliziano, Ficino, Pico della Mirandola)
  9. L’opera poetica di Lorenzo de’ Medici
  10. I poeti del circolo mediceo (Poliziano, Pulci)
  11. Il romanzo pastorale: Jacopo Sannazzaro
  12. Il poema cavalleresco: Matteo Maria Boiardo, Lodovico Ariosto
  13. La questione della lingua e l’amor platonico: Pietro Bembo
  14. Niccolò Machiavelli
  15. Torquato Tasso
  16. Giambattista Marino e la poesia barocca
  17. Il Pentamerone di Giambattista Basile e la letteratura dialettale
  18. La poesia dell’Arcadia
  19. Giuseppe Parini e il suo poema satirico Il Giorno
  20. Carlo Goldoni e la riforma del teatro
  21. Fiabe teatrali di Carlo Gozzi
  22. Le tragedie di Vittorio Alfieri
  23. Il classicismo di Vincenzo Monti
  24. Le ultime lettere di Jacopo Ortis di Ugo Foscolo
  25. La polemica romantica (di Breme, Berchet, Manzoni)
  26. Alessandro Manzoni
  27. Giacomo Leopardi
  28. I poeti dialettali del primo Ottocento: Carlo Porta a Giuseppe Goacchino Belli
  29. La scapigliatura milanese (Praga, Boito, Tarchetti, Dossi)
  30. Giovanni Verga e il verismo
  31. Gabriele D’Annunzio
  32. Italo Svevo:  romanzi e racconti
  33. Luigi Pirandello: novelle, romanzi e opere drammatiche
  34. Il crepuscolarismo (Gozzano, Corazzini, Govoni, Palazzeschi, Moretti)
  35. Marinetti e il futurismo
  36. Riviste letterarie fiorentine: Leonardo, Lacerba, La voce
  37. Aldo Palazzeschi romanziere
  38. Giuseppe Ungaretti
  39. Eugenio Montale
  40. Strapaese x stracittà
  41. Gli umoristi: Achile Campanille e Cesare Zavattini
  42. Fuori del realismo: Dino Buzzati e Tommaso Landolfi
  43. Gli intelettuali impegnati: Alberto Moravia e Pier Paolo Pasolini
  44. Il realismo mitico: Elio Vittorini e Cesare Pavese
  45. Il neorealismo: programma, autori e opere, riviste
  46. Essere ebreo: Giorgio Bassani e Primo Levi
  47. Italo Calvino
  48. Le grandi narratrici: Elsa Morante e Anna Maria Ortese
  49. Eduardo De Filippo: opere teatrali
  50. La realtà siciliana: Vitaliano Brancati, Leonardo Sciascia

Seznam otázek k teorii italského jazyka

Fonetika

  1. Fonetika a fonologie, předmět jejich studia,
  2. Hláska, foném, varianty, základní fonologické opozice.
  3. Mluvní orgány a jejich funkce. Základní části sluchového ústrojí.
  4. Klasifikace hlásek podle způsobu a místa artikulace.
  5. Italský vokalický systém.
  6. Hláskové kombinace a související jevy (asimilace apod.).
  7. Suprasegmentální jevy – slovní přízvuk, jeho grafické znázornění, intonace.
  8. Slabika – definice, její části, typy slabik.
  9. Fonetická transkripce.

Morfologie

  1. Třídění slov, slovní druhy – slova ohebná vs. neohebná, plnovýznamová vs. neplnovýznamová; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu; rozdíly mezi italštinou a češtinou.
  2. Člen – kategorie, tvary, funkce, české ekvivalenty.
  3. Substantivum – gramatické kategorie.
  4. Adjektivum – gramatické kategorie, adjektiva kvalifikativní a determinační, stupňování, postavení ve větě.
  5. Adjektiva determinační a zájmena – formy a funkce jednotlivých typů.
  6. Zájmena osobní – klasifikace, dvojice zájmen, zájmenné částice.
  7. Číslovky – klasifikace.
  8. Adverbia – klasifikace, stupňování.
  9. Předložky, spojky, citoslovce – klasifikace, funkce.
  10. Sloveso – gramatické kategorie, typy sloves – plnovýznamová, pomocná, polopomocná, přechodná, nepřechodná, modální, faktitivní, zvratná, neosobní.
  11. Systém slovesných časů v indikativu – formy a funkce.
  12. Další slovesné způsoby – kondicionál, imperativ, konjunktiv – formy a funkce.
  13. Slovesný rod – opisná a zvratná forma pasiva.
  14. Konjunktiv ve větách hlavních a ve větách vedlejších.
  15. Souslednost časová s indikativem a s konjunktivem.
  16. Nefinitní slovesné tvary – infinitiv, gerundium, participium.
  17. Vid a povaha slovesného děje – způsoby vyjadřování v italštině, opisné vazby.

Syntax

  1. Struktura věty a větné členy
  2. Pojem valence
  3. Subjekt
  4. Predikát: slovesný, verbonominální se sponou, konstrukce s kategoriálním slovesem
  5. Komplementy: přímý a nepřímý objekt, předložkové a příslovečné komplementy
  6. Cirkumstantové adjunkty
  7. Kopredikát
  8. Atribut a apozice
  9. Typy souvětí, klasifikace vedlejších vět podle slovesné formy a podle funkce
  10. Aktuální členění větné a slovosled – základní pojmy, slovosled nepříznakový a příznakový
  11. Pasivum jako inakuzativní konstrukce
  12. Faktitivní konstrukce

Slovotvorba (pouze pro jednooborové studenty)

  1. Základní pojmy konstrukční morfologie – derivace / kompozice
  2. Pojem „možné / nemožné“ slovo
  3. Slovotvorná pravidla (le regole di formazione di parola)
  4. Produktivita: definice a příklady
  5. Sufixace
  6. Prefixace
  7. Alterace a základní pojmy morfopragmatiky
  8. Okrajové slovotvorné procesy: parasyntéza, konverze, redukce apod.
  9. Kompozice: definice a klasifikace
  10. Kompozita současné italštiny
  11. „Neoklasická“ kompozita
  12. Víceslovná pojmenování (le polirematiche)

 

Úvod > Italština > Požadavky k BZK