Požadavky k BZK

Základní informace ke STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE (BZK)

Státní závěrečná zkouška (BZK) uzavírá bakalářské studium.

BZK na jednooborovém studiu má dvě části:

1) obhajoba bakalářské práce;

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

 

BZK na studiu v kombinaci má tři části:

1) obhajoba bakalářské práce

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

3) ústní zkouška z druhého oboru

 


 

Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky (bakalářské zkoušky):

  1. Praktický jazyk
  2. Základy teorie italského jazyka
  3. Italská literatura

Tematické okruhy BZK shrnují znalosti ze splněných předmětů v průběhu studia. Praktický jazyk ověřuje písemnou i ústní formou ovládaní italštiny, Základy teorie italského jazyka zahrnují fonetiku, morfologii, syntax a slovotvorbu, Italská literatura shrnuje přehled vývoje italské literatury od počátků po dnešek, aplikaci pojmů literární teorie a souvislosti s evropským kontextem. Seznam otázek viz níže

Bakalářská práce má rozsah nejméně 40 normostran. Student jí prokazuje schopnost samostatně shrnout dosavadní zpracování problematiky, případně ji zaměří na užití oboru v praxi. Student musí prokázat schopnost orientace v odborné literatuře a zvládnutí práce s prameny.

Student má právo navrhnout téma své bakalářské práce a jejího vedoucího z řad akademických pracovníků základní součásti fakulty. Téma zadává na základě žádosti studenta vedoucí práce prostřednictvím SISu.

Bakalářská práce se podává ve dvou svázaných exemplářích, elekronickou verzi vkládá student do SISu.  Podle Pravidel pro organizaci studia FF UK musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem  vedoucího pracoviště.

Seznam otázek k italské literatuře

(seznam četby je součástí jednotlivých kurzů literatury během studia)

  1. Jacopo da Lentini e i poeti siciliani
  2. Guittone d’Arezzo e i poeti toscani
  3. Il Dolce stil novo: ideologia e testi (Guinizzelli, Cavalcanti, Dante)
  4. I poeti comico-realisti (Angiolieri, Folgore da San Gimignano)
  5. Dante Alighieri
  6. Francesco Petrarca
  7. Giovanni Boccaccio
  8. L’Umanesimo e la letteratura in latino (Poliziano, Ficino, Pico della Mirandola)
  9. L’opera poetica di Lorenzo de’ Medici
  10. I poeti del circolo mediceo (Poliziano, Pulci)
  11. Il romanzo pastorale: Jacopo Sannazzaro
  12. Il poema cavalleresco: Matteo Maria Boiardo, Lodovico Ariosto
  13. La questione della lingua e l’amor platonico: Pietro Bembo
  14. Niccolò Machiavelli
  15. Torquato Tasso
  16. Giambattista Marino e la poesia barocca
  17. Il Pentamerone di Giambattista Basile e la letteratura dialettale
  18. La poesia dell’Arcadia
  19. Giuseppe Parini e il suo poema satirico Il Giorno
  20. Carlo Goldoni e la riforma del teatro
  21. Fiabe teatrali di Carlo Gozzi
  22. Le tragedie di Vittorio Alfieri
  23. Il classicismo di Vincenzo Monti
  24. Le ultime lettere di Jacopo Ortis di Ugo Foscolo
  25. La polemica romantica (di Breme, Berchet, Manzoni)
  26. Alessandro Manzoni
  27. Giacomo Leopardi
  28. I poeti dialettali del primo Ottocento: Carlo Porta a Giuseppe Goacchino Belli
  29. La scapigliatura milanese (Praga, Boito, Tarchetti, Dossi)
  30. Giovanni Verga e il verismo
  31. Gabriele D’Annunzio
  32. Italo Svevo:  romanzi e racconti
  33. Luigi Pirandello: novelle, romanzi e opere drammatiche
  34. Il crepuscolarismo (Gozzano, Corazzini, Govoni, Palazzeschi, Moretti)
  35. Marinetti e il futurismo
  36. Riviste letterarie fiorentine: Leonardo, Lacerba, La voce
  37. Aldo Palazzeschi romanziere
  38. Giuseppe Ungaretti
  39. Eugenio Montale
  40. Strapaese x stracittà
  41. Gli umoristi: Achile Campanille e Cesare Zavattini
  42. Fuori del realismo: Dino Buzzati e Tommaso Landolfi
  43. Gli intelettuali impegnati:  Alberto Moravia e Pier Paolo Pasolini
  44. Il realismo mitico: Elio Vittorini e Cesare Pavese
  45. Il neorealismo: programma, autori e opere, riviste
  46. Essere ebreo: Giorgio Bassani e Primo Levi
  47. Italo Calvino
  48. Le grandi narratrici: Elsa Morante e Anna Maria Ortese
  49. Eduardo De Filippo: opere teatrali
  50. La realtà siciliana: Vitaliano Brancati, Leonardo Sciascia

Seznam otázek k teorii italského jazyka

Fonetika

  1. Fonetika a fonologie, předmět jejich studia, vznik fonologie.
  2.  Hláska, foném, varianty, základní fonologické opozice.
  3. Mluvní orgány a jejich funkce. Základní části sluchového ústrojí.
  4. Klasifikace hlásek podle způsobu a místa artikulace.
  5. Italský vokalický systém.
  6. Italský konsonantický systém.
  7. Hláskové kombinace a související jevy (asimilace apod.).
  8. Polosamohlásky, polosouhlásky, diftong vs. hiát, triftong.
  9. Kvantita v italštině – souhlásky, samohlásky.
  10. Suprasegmentální jevy – slovní přízvuk, jeho grafické znázornění, intonace.
  11. Slabika – definice, její části, typy slabik.
  12. Fonetická transkripce.

Morfologie

  1. Třídění slov, slovní druhy – slova ohebná vs. neohebná, plnovýznamová vs. neplnovýznamová; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu; rozdíly mezi italštinou a češtinou.
  2. Člen – kategorie, tvary, funkce, české ekvivalenty.
  3. Substantivum – gramatické kategorie.
  4. Adjektivum – gramatické kategorie, adjektiva kvalifikativní a determinační, stupňování, postavení ve větě.
  5. Adjektiva determinační a zájmena – formy a funkce jednotlivých typů.
  6. Zájmena osobní – klasifikace, dvojice zájmen, zájmenné částice.
  7. Číslovky – klasifikace.
  8. Adverbia – klasifikace, stupňování.
  9. Předložky, spojky, citoslovce – klasifikace, funkce.
  10. Sloveso – gramatické kategorie, typy sloves – plnovýznamová, pomocná, polopomocná, přechodná, nepřechodná, modální, faktitivní, zvratná, neosobní.
  11. Systém slovesných časů v indikativu – formy a funkce.
  12. Další slovesné způsoby – kondicionál, imperativ, konjunktiv – formy a funkce.
  13. Slovesný rod – opisná a zvratná forma pasiva.
  14. Konjunktiv ve větách hlavních a ve větách vedlejších.
  15. Souslednost časová s indikativem a s konjunktivem.
  16. Nefinitní slovesné tvary – infinitiv, gerundium, participium.
  17. Vid a povaha slovesného děje – způsoby vyjadřování v italštině, opisné vazby.

Syntax

  1. Struktura věty
  2. Větné členy
  3. Subjekt
  4. Predikát slovesný
  5. Predikát verbonominální
  6. Konstrukce s kategoriálním slovesem
  7. Komplementy
  8. Adjunkty / Příslovečná určení
  9. Kopredikáty / doplňky
  10. Atribut a apozice
  11. Typy souvětí
  12. Klasifikace vedlejších vět
  13. Typy vět podle slovesné formy
  14. Typy vět podle funkce
  15. Slovosled – základní pojmy
  16. Základní slovosled nepříznakový
  17. Příznakový slovosled
  18. Aktuální členění větné (funkční větná perspektiva)
  19. Příznakový slovosled a aktuální členění větné (dislokace větných členů)
  20. Pasivum
  21. Faktitivní konstrukce

Slovotvorba

  1. Základní pojmy konstrukční morfologie – derivace / kompozice
  2. Pojem „možné / nemožné“ slovo
  3. Slovotvorná pravidla (le regole di formazione di parola)
  4. Produktivita: definice a příklady
  5. Sufixace
  6. Prefixace
  7. Alterace a základní pojmy morfopragmatiky
  8. Okrajové slovotvorné procesy: parasyntéza, konverze, redukce apod.
  9. Kompozice: definice a klasifikace
  10. Kompozita současné italštiny
  11. „Neoklasická“ kompozita
  12. Víceslovná pojmenování (le polirematiche)
Úvod > Ústav/katedra > Oddělení/obory > Italština > Požadavky k BZK