Požadavky k SZZK
Základní informace ke STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE (SZZK)
Státní závěrečná zkouška (SSZK) uzavírá navazující magisterské studium.
SSZK má tyto části:
SZ1. Obhajoba diplomové práce
SZ2: Varianta I: a) italský jazyk a lingvistika; b) italská literatura; c) teorie literatury.
SZ2: Varianta II: a) italský jazyk a lingvistika; b) italská literatura; c) obecná lingvistika.
OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE
- Italská literatura = Tematický okruh 1 (TO1)
Okruhy jsou koncipované široce, zejména monografické okruhy jen zastřešují řadu dílčích otázek.
- Počátky italské poezie a sicilská škola
- Italský stilnovismus
- Dante
- Petrarca
- Boccaccio a boccacciovská novela
- Myslitelé a básníci medicejského okruhu
- Pastorální román (Sannazzaro): jeho východiska a následný rozvoj pastorální tematiky
- Rytířský epos (poema cavallersco) a jeho hlavní představitelé
- Machiavelli
- Pietro Bembo a renesanční petrarkismus
- Tasso
- Komická poezie od Angiolieriho k Bernimu
- Giambattista Marino a barokní poezie
- Italské osvícenství a Giuseppe Parini
- Goldoni a Alfieri
- Klasicismus a raný romantismus: Monti a Foscolo
- Manzoni
- Leopardi
- Nářeční poezie: Porta a Belli
- Milánská „scapigliatura“: Rovani, Praga, A. Boito, C. Boito, Tarchetti, Dossi
- Giovanni Verga
- Verismus: Capuana a De Roberto
- D’Annunzio básník, prozaik a dramatik
- Carducci a Pascoli
- Il Risorgimento pohledem z jihu: antihistorický román
- Grazia Deledda mezi verismem a dekadencí
- Postava inetta v italské literatuře 1. pol 20. století
- Luigi Pirandello
- Italo Svevo
- Krepuskolární básníci
- Aldo Palazzeschi
- Futurismus
- Carlo Emilio Gadda
- Florentské kulturní časopisy před 1. světovou válkou
- Revue La Ronda a její okruh
- Revue La Solaria a její okruh
- Massimo Bontempelli, ´900 a magický realismus
- Montale a Ungaretti
- Linie fantastična v italské literatuře 20. století
- Mytický realismus a jeho představitelé
- Téma fašismu a antifašismu v italské literatuře
- Druhá světová válka a odboj v italské literatuře
- Židovská tématika a holocaust v italské literatuře
- Sicílie v dílech autorů 2. pol. 20. století
- Leonardo Sciascia
- Italo Calvino
- Téma rodinných vztahů v dílech autorů 20. století
- Obroda detektivního žánru v současné italské próze
- Sardinie v současné italské próze
- Italský postmoderní román
- Dialekty v současné italské literatuře
2. Italský jazyk a lingvistika = Tematický okruh 2 (TO2)
Vývoj jazyka
- Proces romanizace. Latina klasická a lidová.
- Vývoj vokalického systému
- Vývoj konsonantického systému
- Morfosyntaktická rekonstrukce – obecná charakteristika
- Vývoj jmenných kategorií
- Vznik a vývoj členu určitého a neurčitého
- Utváření pronominálního systému
- Vývoj slovesných kategorií
- Adjektivum, adverbium, předložky a spojky v latině a v italštině
- Slovotvorné postupy (derivace a kompozice ve vývoji)
- Stručná charakteristika vývoje syntaxe
- Dějiny italského jazyka – rané texty (Placiti campani atd.)
- Duecento a Trecento (na základě rozboru textů)
- Dantův jazyk
Lessicologia teorica e pratica (tato část probíhá italsky)
- Provi a definire i termini “lessico”, “dizionario” e “vocabolario”.
- In che cosa si differenziano e di che cosa si occupano la lessicologia e la lessicografia?
- In che cosa consiste la lessicalizzazione? Quali sono i tipi di lessicalizzazione? Provi a definirli brevemente e riporti almeno un esempio per ciascuno di essi.
- Illustri la differenza fra parole contenuto e parole funzione. Indichi quali categorie grammaticali fanno parte del primo gruppo e quali del secondo.
- Provi a definire il significato dei termini “lessema” e “lemma”.
- Che cosa si intende per latinismi o cultismi. Riporti esempi che fanno parte del patrimonio lessicale della lingua italiana in uso. Tra le parole di origine straniera riporti, inoltre, un paio di esempi di grecismi, arabismi, germanismi – tedeschismi, francesismi – gallicismi, ispanismi, nipponismi.
- Come si formano le parole derivate e quali sono le loro caratteristiche? Che cosa sono i derivati a suffisso zero? Riporti alcuni esempi di suffissati, di prefissati e di derivati a suffisso zero tratti dalla lingua italiana in uso.
- Provi a definire la natura delle formazioni parasintetiche e riporti un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
- Perché si chiamano parole composte e in che cosa consiste il processo di composizione? Riporti almeno due esempi di parole composte che presentino le seguenti caratteristiche: 1. nome + aggettivo; 2. nome + nome; 3. verbo + nome; 4. verbo + verbo 5. aggettivo + aggettivo
- Che cosa sono i confissi? Perché si definiscono elementi formanti colti? Riporti un paio di esempi di tali formazioni tratti dalla lingua italiana in uso.
- Come si definisce una “unità polirematica” o “unità lessicale superiore”? Qual è la differenza fra “unità polirematica” e “collocazione”? Riporti un paio di esempi di “unità polirematiche” e di “collocazioni” tratti dalla lingua italiana in uso.
- Che cosa si intende con il termine “tamponamento”? Qual è la differenza fra gli “acronimi” e i “tamponamenti”? Riporti un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
- Che cosa si intende per “famiglie lessicali” e per “campi semantici”? Illustri i due concetti facendo ricorso a esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
- Come si definiscono la sinonimia e l’antonimia? Motivi la sua risposta facendo ricorso a esempi di sinonimi e di antonimi tratti dalla lingua italiana in uso.
- Che cosa si intende per geosinonimia? Riporti almeno un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
- In che cosa consiste la differenza fra polisemia e omonimia? Riporti un paio di esempi per illustrare tale differenza.
- In che cosa consiste il procedimento morfologico della transcategorizzazione? Illustri il fenomeno con l’ausilio di un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
- Quali sono le caratteristiche salienti dei linguaggi settoriali?
- Quali sono le caratteristiche salienti dei gergalismi e dei dialettalismi? Riporti per ciascuno dei due termini un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
- Quali sono le caratteristiche salienti dei forestierismi e dei calchi? Riporti per ciascuno dei due termini un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
3. Tematický okruh 3 (TO3) – buď A) obecná lingvistika, nebo B) teorie literatury
- A) Obecná (a románská) lingvistika
- Vnitřní diferenciace pojmu jazyk – Sassurovy pojmy langue / parole / langage a jejich význam pro současnou lingvistiku.
- Jazykový znak – základní pojmy (vztah signifiant / signifié)
- Výstavba jazykového systému
- Obecné otázky vzniku a vývoje jazyka – fylogeneze a ontogeneze (otázky vzniku lidské komunikace; nástin teorie osvojování mateřského jazyka).
- Vývoj pojetí funkcí jazyka v lingvistice – od Bühlera přes Jakobsona k teorii mluvních aktů.
- Fonetika a fonologie – základní pojmy.
- Morfologie – základní pojmy.
- Lexikální sémantika – základní pojmy; různá pojetí.
- Syntax – základní pojmy.
- Textová lingvistika.
- Gramatické kategorie
- Slovní druhy a větné členy.
- Variantnost jazyka – sociální a geografická diferenciace jazyka.
- Historickosrovnávací jazykověda.
- Strukturální lingvistika v Evropě a v Americe.
- Pražská škola a její místo v jazykovědě.
- Generativní lingvistika – nástin vývoje od 80. let po Minimalistický program
- Typologie jazyků.
- Genealogická klasifikace jazyků.
- Kognitivní gramatika – základní pojmy
- Teorie optimality – základní pojmy
- Problémy klasifikace románských jazyků.
- Dějiny románské lingvistiky.
- Analytická filosofie (filosofie jazyka) – základní pojmy a osobnosti
- Pragmatika – základní pojmy (konverzační implikatury, presupozice; základy morfopragmatiky)
- Teorie mluvních aktů
- B) Teorie literatury
Zkouška z teorie literatury má prověřit studentovu znalost základních metodologických orientací v oboru teorie literatury. Student si vybere tři ze základních děl uvedených v seznamu, případně jedno ze základních děl a dvě díla z doporučené bibliografie – doporučujeme výběr textů předem konzultovat s prof. Pelánem. Zkouška se soustředí na rozhovor o jednom z těchto tří děl a o souvislostech s dalšími dvěma přečtenými teoretickými knihami. Student prokáže porozumění pro teoretické koncepce, schopnost odborného vyjadřování a zvládnutí terminologie. Osvědčí, že má celkovou představu o současných proudech literární vědy.
ZÁKLADNÍ DÍLA
- Staiger, Emil. Základní pojmy poetiky. Praha: Čs. spisovatel 1969.
- Bachtin, Michail M. Román jako dialog. Praha: Odeon 1980.
- Todorov, Tzvetan. Poetika prózy. Praha: Triáda 2000.
- Zich, Otakar. Estetika dramatického umění. Praha: Panorama 1987.
- Mukařovský, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon 1966.
- Mukařovský, Studie z poetiky. Praha: Odeon 1982.
- Auerbach, Erich. Mimesis. Praha: Mladá fronta 1998.
- Ingarden, Roman. Umělecké dílo literární. Praha: Odeon 1989.
- Eco, Umberto. Opera aperta. Torino, Einaudi 1962.
- Spitzer, Leo. Stylistické studie z románských literatur. Praha: Triáda 2010.
- Šklovskij, Viktor. Teorie prózy. Praha: Akropolis 2003.
BIBLIOGRAFIE
- Průvodce po světové literární teorii. Red. V. Macura. Praha: Panorama, 1988.
- Grondin, Jean. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené, 1997.
- Hodrová, Daniela, a kol. … na okraji chaosu… Poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001.
- Zima, Petr V. Literární estetika. Olomouc: Votobia, 1998.
- Červenka, Miroslav. Obléhání zevnitř. Praha: Torst, 1996.
- Forster, E. M. Aspekty románu. Bratislava: Tatran 1971.
- Grebeníčková, Růžena. Literatura a fiktivní světy. Praha: Český spisovatel, 1995.
- Hodrová, Daniela. Hledání románu. Praha: Čs. spisovatel, 1989.
- Jakobson, Roman. Poetická funkce. Praha: H+H, 1995.
- Lukács, Georg. Teorie románu. In Metafyzika tragédie. Praha: Čs. spisovatel, 1967.
- Ejchenbaum, Boris. Jak je udělán Gogolův Plášť. Praha: Triáda 2013.
- Svatoň, Vladimír. Epické zdroje románu. Praha: AV ČR, 1993
- Tyňanov, Jurij N. Literární fakt. Praha: Odeon, 1988.
- Veltruský, Jiří. Drama jako básnické dílo. Brno: Host, 1999.
- Eagleton, Terry. Úvod do literární teorie. Praha: Triáda 205.
- Frye, Northrop. Anatomie kritiky. Brno, Host 2003.
- Freud, Sigmund. O člověku a kultuře. Praha: Odeon 1989.
- Wellek, René –Warren, Austin. Teorie literatury. Olomouc: Votobia 1996.
- Vladimir Propp. Morfologie pohádky. Jinočany: H+H 1999.
- Ernst Robert Curtius. Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda 1998.