Navazující magisterské studium

Požadavky k SZZK

Základní informace ke STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE (SZZK)

Státní závěrečná zkouška (SSZK) uzavírá navazující magisterské studium.

SSZK pro jednooborové má tyto části:

SZ1.        Obhajoba diplomové práce

SZ2:        Varianta I: a) italský jazyk a lingvistika; b) italská literatura; c) teorie literatury.

SZ2:        Varianta II: a) italský jazyk a lingvistika; b) italská literatura; c) obecná lingvistika.

 

SSZK pro dvouoborové má tyto části:

SZ1.        Obhajoba diplomové práce

SZ2:        a) italský jazyk a lingvistika; b) italská literatura

 

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

Italská literatura = Tematický okruh 1 (TO1)

A) Italská literatura staršího období

(Okruhy jsou koncipované široce, zejména monografické okruhy jen zastřešují řadu dílčích otázek. Při zkoušce bude kladen důraz na četbu a látku probíranou během kurzu.)

    1. Počátky italské poezie a sicilská škola
    2. Italský stilnovismus
    3. Dante Alighieri
    4. Francesco Petrarca
    5. Giovanni Boccaccio
    6. Italská novelistika
    7. Poesie medicejského okruhu (Lorenzo Medicejský, Poliziano, Pulci)
    8. Pastorální román (Sannazzaro): jeho východiska a následný rozvoj pastorální tematiky
    9. Rytířský epos (poema cavallersco) a jeho hlavní představitelé
    10. Niccolò Machiavelli
    11. Pietro Bembo a renesanční petrarkismus
    12. Torquato Tasso
    13. Komická poezie od Angiolieriho k Bernimu
    14. Giambattista Marino a barokní poezie
    15. Italské osvícenství a Giuseppe Parini
    16. Carlo Goldoni a reforma divadla
    17. Klasicismus a raný romantismus: Monti a Foscolo
    18. Alessandro Manzoni
    19. Giacomo Leopardi
    20. Nářeční poezie: Porta a Belli
    21. Milánská „scapigliatura“: Rovani, Praga, A. Boito, C. Boito, Tarchetti, Dossi
    22. Giovanni Verga
    23. Verismus: Capuana a De Roberto

B) Letteratura italiana contemporanea 

(L’esame finale relativo alla letteratura italiana contemporanea si articolerà in due parti. In una prima lo studente risponderà a una domanda relativa al corso svolto /il cui programma varia a seconda degli anni e attraversa la letteratura italiana dal Risorgimento a oggi/; nella seconda, invece, si verificano le conoscenze acquisite durante il percorso di studi.)

1) L’avanguardia futurista (tratti generali, esponenti principali)

2) Presentazione a scelta di uno dei manifesti futuristi

3) La poesia crepuscolare (autori e poetica)

4) Guido Gozzano (poetica, tratti stilistici, conoscenza più approfondita di una poesia a scelta)

4) Luigi Pirandello (la poetica dell’ironia, novelle, romanzi e opere drammatiche)

6) Italo Svevo (contesto, modelli europei, romanzi)

7) Ungaretti e Montale (convergenze e differenze)

8) Analisi e commento di una poesia di Ungaretti e/o Montale (tra le più celebri)

9) Il dibattito sulle riviste del primo Novecento e del periodo tra le due guerre

10) Il neorealismo / letteratura e resistenza / esempi

11) Cesare Pavese e il realismo mitico

12) Fasi e caratteristiche della produzione di Italo Calvino

13) Esempi del fantastico italiano (a scelta tra Calvino, Buzzati, Levi, Landolfi, Ortese)

14) Carlo Emilio Gadda (visione del mondo e sperimentalismo narrativo e linguistico)

15) la neoavanguardia (origine, tratti generali, Edoardo Sanguineti)

16) Il postmoderno in Italia (Italo Calvino, Umberto Eco)

 

2. Italský jazyk a lingvistika = Tematický okruh 2 (TO2)

Vývoj jazyka

  1. Proces romanizace. Latina klasická a lidová.
  2. Vývoj vokalického systému
  3. Vývoj konsonantického systému
  4. Morfosyntaktická rekonstrukce – obecná charakteristika
  5. Vývoj jmenných kategorií
  6. Vznik a vývoj členu určitého a neurčitého
  7. Utváření pronominálního systému
  8. Vývoj slovesných kategorií
  9. Adjektivum, adverbium, předložky a spojky v latině a v italštině
  10. Slovotvorné postupy (derivace a kompozice ve vývoji)
  11. Stručná charakteristika vývoje syntaxe
  12. Dějiny italského jazyka – rané texty (Placiti campani atd.)
  13. Duecento a Trecento (na základě rozboru textů)
  14. Dantův jazyk

Lessicologia pratica

  1.  Provi a definire i termini “lessico”, “dizionario” e “vocabolario”.
  2. In che cosa si differenziano e di che cosa si occupano la lessicologia e la lessicografia?
  3. In che cosa consiste la lessicalizzazione? Quali sono i tipi di lessicalizzazione? Provi a definirli brevemente e riporti almeno un esempio per ciascuno di essi.
  4. Illustri la differenza fra parole contenuto e parole funzione. Indichi quali categorie grammaticali fanno parte del primo gruppo e quali del secondo.
  5. Provi a definire il significato dei termini “lessema” e “lemma”.
  6. Che cosa si intende per latinismi o cultismi. Riporti esempi che fanno parte del patrimonio lessicale della lingua italiana in uso. Tra le parole di origine straniera riporti, inoltre, un paio di esempi di grecismi, arabismi, germanismi – tedeschismi, francesismi – gallicismi, ispanismi, nipponismi.
  7. Come si formano le parole derivate e quali sono le loro caratteristiche? Che cosa sono i derivati a suffisso zero? Riporti alcuni esempi di suffissati, di prefissati e di derivati a suffisso zero tratti dalla lingua italiana in uso.
  8. Provi a definire la natura delle formazioni parasintetiche e riporti un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  9. Perché si chiamano parole composte e in che cosa consiste il processo di composizione? Riporti almeno due esempi di parole composte che presentino le seguenti caratteristiche: 1. nome + aggettivo; 2. nome + nome; 3. verbo + nome; 4. verbo + verbo 5. aggettivo + aggettivo
  10. Che cosa sono i confissi? Perché si definiscono elementi formanti colti? Riporti un paio di esempi di tali formazioni tratti dalla lingua italiana in uso.
  11. Come si definisce una “unità polirematica” o “unità lessicale superiore”? Qual è la differenza fra “unità polirematica” e “collocazione”? Riporti un paio di esempi di “unità polirematiche” e di “collocazioni” tratti dalla lingua italiana in uso.
  12. Che cosa si intende con il termine “tamponamento”? Qual è la differenza fra gli “acronimi” e i “tamponamenti”? Riporti un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  13. Che cosa si intende per “famiglie lessicali” e per “campi semantici”? Illustri i due concetti facendo ricorso a esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  14. Come si definiscono la sinonimia e l’antonimia? Motivi la sua risposta facendo ricorso a esempi di sinonimi e di antonimi tratti dalla lingua italiana in uso.
  15. Che cosa si intende per geosinonimia? Riporti almeno un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  16. In che cosa consiste la differenza fra polisemia e omonimia? Riporti un paio di esempi per illustrare tale differenza.
  17. In che cosa consiste il procedimento morfologico della transcategorizzazione? Illustri il fenomeno con l’ausilio di un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  18. Quali sono le caratteristiche salienti dei linguaggi settoriali?
  19. Quali sono le caratteristiche salienti dei gergalismi e dei dialettalismi? Riporti per ciascuno dei due termini un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  20. Quali sono le caratteristiche salienti dei forestierismi e dei calchi? Riporti per ciascuno dei due termini un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.

 

3. Tematický okruh 3 (TO3) – buď A) obecná lingvistika, nebo B) teorie literatury

  1. A) Obecná (a románská) lingvistika
  1. Vnitřní diferenciace pojmu jazyk – Sassurovy pojmy langue / parole / langage a jejich význam pro současnou lingvistiku.
  2. Jazykový znak – základní pojmy (vztah signifiant / signifié)
  3. Výstavba jazykového systému
  4. Obecné otázky vzniku a vývoje jazyka – fylogeneze a ontogeneze (otázky vzniku lidské komunikace; nástin teorie osvojování mateřského jazyka).
  5. Vývoj pojetí funkcí jazyka v lingvistice – od Bühlera přes Jakobsona k teorii mluvních aktů.
  6. Fonetika a fonologie – základní pojmy.
  7. Morfologie – základní pojmy.
  8. Lexikální sémantika – základní pojmy; různá pojetí.
  9. Syntax – základní pojmy.
  10. Textová lingvistika.
  11. Gramatické kategorie
  12. Slovní druhy a větné členy.
  13. Variantnost jazyka – sociální a geografická diferenciace jazyka.
  14. Historickosrovnávací jazykověda.
  15. Strukturální lingvistika v Evropě a v Americe.
  16. Pražská škola a její místo v jazykovědě.
  17. Generativní lingvistika – nástin vývoje od 80. let po Minimalistický program
  18. Typologie jazyků.
  19. Genealogická klasifikace jazyků.
  20. Kognitivní gramatika – základní pojmy
  21. Teorie optimality – základní pojmy
  22. Problémy klasifikace románských jazyků.
  23. Dějiny románské lingvistiky.
  24. Analytická filosofie (filosofie jazyka) – základní pojmy a osobnosti
  25. Pragmatika – základní pojmy (konverzační implikatury, presupozice; základy morfopragmatiky)
  26. Teorie mluvních aktů

 

  1. B) Teorie literatury

Zkouška z teorie literatury má prověřit studentovu znalost základních metodologických orientací v oboru teorie literatury. Student si vybere tři ze základních děl uvedených v seznamu, případně jedno ze základních děl a dvě díla z doporučené bibliografie – doporučujeme výběr textů předem konzultovat s prof. Pelánem. Zkouška se soustředí na rozhovor o jednom z těchto tří děl a o souvislostech s dalšími dvěma přečtenými teoretickými knihami. Student prokáže porozumění pro teoretické koncepce, schopnost odborného vyjadřování a zvládnutí terminologie. Osvědčí, že má celkovou představu o současných proudech literární vědy.

 

ZÁKLADNÍ DÍLA

  • Staiger, Emil. Základní pojmy poetiky. Praha: Čs. spisovatel 1969.
  • Bachtin, Michail M. Román jako dialog. Praha: Odeon 1980.
  • Todorov, Tzvetan. Poetika prózy. Praha: Triáda 2000.
  • Zich, Otakar. Estetika dramatického umění. Praha: Panorama 1987.
  • Mukařovský, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon 1966.
  • Mukařovský, Studie z poetiky. Praha: Odeon 1982.
  • Auerbach, Erich. Mimesis. Praha: Mladá fronta 1998.
  • Ingarden, Roman. Umělecké dílo literární. Praha: Odeon 1989.
  • Eco, Umberto. Opera aperta. Torino, Einaudi 1962.
  • Spitzer, Leo. Stylistické studie z románských literatur. Praha: Triáda 2010.
  • Šklovskij, Viktor. Teorie prózy. Praha: Akropolis 2003.

BIBLIOGRAFIE

  • Průvodce po světové literární teorii. Red. V. Macura. Praha: Panorama, 1988.
  • Grondin, Jean. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené, 1997.
  • Hodrová, Daniela, a kol. … na okraji chaosu… Poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001.
  • Zima, Petr V. Literární estetika. Olomouc: Votobia, 1998.
  • Červenka, Miroslav. Obléhání zevnitř. Praha: Torst, 1996.
  • Forster, E. M. Aspekty románu. Bratislava: Tatran 1971.
  • Grebeníčková, Růžena. Literatura a fiktivní světy. Praha: Český spisovatel, 1995.
  • Hodrová, Daniela. Hledání románu. Praha: Čs. spisovatel, 1989.
  • Jakobson, Roman. Poetická funkce. Praha: H+H, 1995.
  • Lukács, Georg. Teorie románu. In Metafyzika tragédie. Praha: Čs. spisovatel, 1967.
  • Ejchenbaum, Boris. Jak je udělán Gogolův Plášť. Praha: Triáda 2013.
  • Svatoň, Vladimír. Epické zdroje románu. Praha: AV ČR, 1993
  • Tyňanov, Jurij N. Literární fakt. Praha: Odeon, 1988.
  • Veltruský, Jiří. Drama jako básnické dílo. Brno: Host, 1999.
  • Eagleton, Terry. Úvod do literární teorie. Praha: Triáda 205.
  • Frye, Northrop. Anatomie kritiky. Brno, Host 2003.
  • Freud, Sigmund. O člověku a kultuře. Praha: Odeon 1989.
  • Wellek, René –Warren, Austin. Teorie literatury. Olomouc: Votobia 1996.
  • Vladimir Propp. Morfologie pohádky. Jinočany: H+H 1999.
  • Ernst Robert Curtius. Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda 1998.
Úvod > Italština > Požadavky k SZZK > Navazující magisterské studium