Jednooborové studium (full – plný studijní plán) 

Písemný test trvající cca 4 hodiny a obsahující jazykový test (gramatika, lexikum a frazeologie), poslech s porozuměním na úrovni C1 a souvislou slohovou práci (argumentační esej v rozsahu 450 slov na základě tzv. texte déclencheur, v jejímž úvodu student shrne základní myšlenky úvodního textu, posléze vyjádří vlastní, argumenty podpořený názor na danou problematiku).

Pozn. Student.ka může písemnou část zkoušky, s výjimkou gramaticko-lexikálního testu, nahradit certifikátem SELFEE úrovně C1. 

Kritéria hodnocení pro písemný projev viz níže.

A) Francouzský jazyk

Ústní část zkoušky ověřuje kompetence souvislého mluveného projevu i mluvené interakce na téma ze současné francouzské (i frankofonní) civilizace. Student prokazuje znalost tématu (téma volí zkoušející z níže uvedeného seznamu), schopnost daná témata problematizovat a vyjádřit svůj názor.

B) Teorie francouzského jazyka

Zahrnuje fonetiku, normativní mluvnici a syntax, s aplikací pojmů obecné lingvistiky. Hodnotí se schopnost teoretické prezentace tématu v aplikaci na krátký text zahrnující:

• rozbor francouzského textu (1 odstavec), na němž je ověřeno porozumění a studentova schopnost rozebrat jeho části z hlediska fonetického, pravopisného, morfologického, lexikálního a syntaktického. Otázky se mohou týkat rovněž rozboru některých chyb z písemného testu.
• ústní pojednání o slovních druzích současné francouzštiny a jejich funkci, výrazových prostředcích a gramatických kategoriích.

C) Francouzská literatura a frankofonní literatury

Student předkládá seznam nejméně 50 přečtených děl francouzské literatury a frankofonních literatur, o nichž je schopen souvisle pohovořit a začlenit je do literárního a historického kontextu. Jeden konkrétnější tematický okruh vychází z jeho četby, druhý obecnější je stanoven zkoušejícím. Cílem je prokázat orientaci v dějinách francouzské literatury a frankofonních literatur (Kanada, Afrika) se znalostmi faktografie a schopnostmi aplikovat metody a terminologie dané jednotlivými literárněvědnými a literárněkritickými školami. Minimálně jeden okruh musí být pojednán ve francouzštině.

Maior (hlavní studijní plán)

Písemný test trvající cca 3,5 hodiny a obsahující jazykový test (gramatika), poslech s porozuměním na úrovni C1 a souvislou slohovou práci (argumentační esej v rozsahu 350 slov na základě tzv. texte déclencheur). Kritéria hodnocení pro písemný projev viz níže.

Pozn. Student.ka může písemnou část zkoušky, s výjimkou gramaticko-lexikálního testu, nahradit certifikátem SELFEE úrovně C1. 

A) Francouzský jazyk

Ústní část zkoušky ověřuje kompetence souvislého mluveného projevu i mluvené interakce na téma ze současné francouzské a frankofonní civilizace. Student předloží u zkoušky seznam čtyř témat z níže uvedeného seznamu (zkoušející z těchto témat zvolí jedno) a u každého uvede alespoň jednu problematizující otázku, k níž je schopen se argumentačně vyjádřit. Hodnotí se jazykový projev, znalost tématu (vč. příslušné slovní zásoby), schopnost daná témata problematizovat a vyjádřit svůj názor.

B) Teorie francouzského jazyka

Zahrnuje fonetiku, normativní mluvnici a syntax v aplikaci na rozbor krátkého francouzského textu, na němž je ověřeno porozumění a studentova schopnost rozebrat jeho části z hlediska fonetického, pravopisného, morfologického a syntaktického. Hodnotí se schopnost teoretické prezentace tématu v aplikaci na krátký text zahrnující:

• rozbor francouzského textu (1 odstavec), na němž je ověřeno porozumění a studentova schopnost rozebrat jeho části z hlediska fonetického, pravopisného, morfologického, lexikálního a syntaktického. Otázky se mohou týkat rovněž rozboru některých chyb z písemného testu.
• ústní pojednání o slovních druzích současné francouzštiny a jejich funkci, výrazových prostředcích a gramatických kategoriích.

C) Francouzská literatura

Student předkládá seznam nejméně 40 přečtených děl francouzské literatury, o nichž je schopen souvisle pohovořit a začlenit je do literárního a historického kontextu. Jeden konkrétnější tematický okruh vychází z jeho četby, druhý obecnější je stanoven zkoušejícím. Cílem je prokázat orientaci v dějinách francouzské literatury se znalostmi faktografie a schopnostmi aplikovat metody a terminologie dané jednotlivými literárněvědnými a literárněkritickými školami. Minimálně jeden okruh musí být pojednán ve francouzštině.

Minor (přidružený studijní plán)

Písemný test trvající cca 3,5 hodiny a obsahující jazykový test (gramatika), poslech s porozuměním na úrovni C1 a souvislou slohovou práci (argumentační esej v rozsahu 350 slov na základě tzv. texte déclencheur). Kritéria hodnocení pro písemný projev viz níže.

Pozn. Student.ka může písemnou část zkoušky, s výjimkou gramaticko-lexikálního testu, nahradit certifikátem SELFEE úrovně C1. 

A) Francouzský jazyk

Ústní část zkoušky ověřuje kompetence souvislého mluveného projevu i mluvené interakce na téma ze

současné francouzské (i frankofonní) civilizace. Student předloží u zkoušky seznam čtyř témat z níže uvedeného seznamu (zkoušející z těchto témat zvolí jedno) a u každého uvede alespoň jednu problematizující otázku, k níž je schopen se argumentačně vyjádřit. Hodnotí se jazykový projev, znalost tématu (vč. příslušné slovní zásoby), schopnost daná témata problematizovat a vyjádřit svůj názor.

B) Teorie francouzského jazyka

Zahrnuje fonetiku, normativní mluvnici a syntax. Skládá se z rozboru krátkého francouzského textu, na němž je ověřeno porozumění a studentova schopnost rozebrat jeho části z hlediska fonetického, pravopisného, morfologického a syntaktického.

C) Francouzská literatura

Student předkládá seznam nejméně 40 přečtených děl francouzské literatury, o nichž je schopen souvisle pohovořit a začlenit je do literárního a historického kontextu. Jeden konkrétnější tematický okruh vychází z jeho četby, druhý obecnější je stanoven zkoušejícím. Cílem je prokázat orientaci v dějinách francouzské literatury se znalostmi faktografie a schopnostmi aplikovat metody a terminologie dané jednotlivými literárněvědnými a literárněkritickými školami.Minimálně jeden okruh musí být pojednán ve francouzštině.

 

___________________________________________________________

Písemný test – argumentační esej

Pozn. Student.ka může písemnou část zkoušky, s výjimkou gramaticko-lexikálního testu, nahradit certifikátem SELFEE úrovně C1.

Forma: Strukturovaný písemný projev o délce 350-450 slov (podle typu programu), jehož cílem je vyjádřit vlastní názor podpořený argumenty a fakty na téma vycházející z předloženého textu. Výchozí text nabízí problematický pohled na témata související se studiem francouzského jazyka a literatury nebo francouzské a frankofonní civilizace. V plném studijním program je úkolem také shrnout tento výchozí text.

Kompetence:

V této části zkoušky by student měl prokázat následující kompetence:

• schopnost syntézy hlavních myšlenek textu a jejich reformulace
• schopnost kritického uchopení tématu včetně kladení nosných problematizujících otázek
• schopnost vyjádřit názor podpořený argumenty a fakty
• schopnost kritické práce se zdroji
• orientace v zadaném tématu
• schopnost strukturovat psaný projev
• schopnost souvislého psaného ve francouzštině na úrovni C1 podle SERRJ

Kritéria hodnocení:

• Argumentace
• Orientace v zadaném tématu
• Struktura a koherence textu
• Jazykový projev na úrovni C1
• Varianta plný studijní program: syntéza a analýza výchozího textu

___________________________________________________________

Okruhy BZK

SOUČASNÁ FRANCOUZSKÁ A FRANKOFONNÍ CIVILIZACE

Podoba zkoušky podle studijního plánu:

Full si připravují alespoň jednu problematiku ke každému tématu.

Maior a minor si připraví alespoň jednu problematiku alespoň ze 4 témat.

Struktura zkoušky:

• Cíl zkoušky: Ústní část zkoušky ověřuje kompetence souvislého mluveného projevu i mluvené interakce (na úrovni C1) na téma ze současné francouzské (i frankofonní) civilizace.
• Zkouška se skládá ze dvou souvisejících částí: exposé zvolené problematiky (cca 2 min.) a interakce se zkoušejícím (cca 3 min.).
• Student/ka zpracuje problematiky v počtu podle svého studijního programu (viz rozrůznění) – ke zkoušce přinese seznam zvolených problematik.
• Student/ka si vybírá z problematik uvedených u jednotlivých témat nebo formuluje své vlastní problematiky. Podmínkou je, aby otázka byla polemická a otevírala prostor k diskuzi – nejedná se o popis tématu či výčet znalostí formou referátu, ale o představení vlastního postoje k určitému problému podpořeného znalostmi, argumenty a konkrétními příklady.
• Zkoušející zadá studentovi/studentce jednu problematiku ze seznamu.

Pokyny pro zpracování problematik, kritéria hodnocení:

• Zkouška předpokládá základní znalost problematiky, včetně specifické slovní zásoby.
• Pro úspěšné zvládnutí zkoušky doporučujeme pravidelně sledovat francouzská a frankofonní média.
• Student/ka představí téma a svůj kritický pohled na zvolenou problematiku.
• Projev studenta/studentky je jasný, strukturovaný a logicky organizovaný.
• Student/ka uvádí zdroje, ze kterých čerpal/a. Zdroje jsou diverzifikované a umožňují problematizující pohled.
• Student/ka adekvátně reaguje na dotazy zkoušejícího.

 

THÈME 1 : LA LANGUE FRANÇAISE DANS LE CONTEXTE MONDIAL ACTUEL

Problématiques possibles :

• Quel est le rôle du français dans le monde actuel ?
• Pourquoi apprendre le français aujourd’hui (en général ou en République tchèque) ?
• L’Organisation internationale de la Francophonie est-elle encore « utile » ?
• Que veut dire être francophone ?
• Quel français faut-il apprendre ?
• Faut-il protéger le français ?
• L’Académie française : protectrice ou frein de la langue française ?

THÈME 2 : LES VALEURS DE LA RÉPUBLIQUE FRANÇAISE

Problématiques possibles:

• Comment le principe de la laïcité est-il appliqué dans la société française ?
• La société française est-elle vraiment égalitaire ?
• Quel est le rôle de l’immigration en France ? Quels problèmes sont-ils causés par l’immigration ?
• La France actuelle est-elle toujours influencée par son passé colonial ?
• Quel est le rôle de l’activisme en France et dans d’autres pays francophones ? Quels problèmes sociaux souvent abordés par les activistes sont représentés dans les médias ?
• Comment les droits de l’homme sont-ils assurés en France et dans d’autres pays francophones ?
• La répartition du pouvoir en France (position du président, pouvoir législatif, exécutif) est-elle efficace ? Comparez avec la République tchèque.

THÈME 3 : LA FRANCE ET SON RÔLE DANS LE MONDE ACTUEL

Problématiques possibles :

• Comment la carte géographique et administrative influence-t-elle le fonctionnement du pays ?
• Quel est le rapport entre le centre et la périphérie en France ? Dans quelle mesure la question de la décentralisation résonne-t-elle encore ?
• Quels enjeux représente pour la France le tourisme ?
• Quelle est la position de la France dans l’Union européenne ? A-t-elle évolué dans l’histoire ?
• Le passé colonial influence-t-il la situation internationale actuelle de la France ?
• Quel est le rôle des institutions françaises dans le monde, quelle en est la situation en République tchèque ?

 THÈME 4 : L’ENSEIGNEMENT ET L’ÉDUCATION EN FRANCE

Problématiques possibles :

• Quels sont les points forts et faibles du système éducatif français ?
• Que fait la France pour réduire les inégalités sociales dans le système scolaire ?
• Quel est le rôle de l’école dans l’intégration des enfants des immigrants ?
• Quel est le rôle de l’école dans l’intégration des enfants issus du milieu socialement défavorisé ?
• Dans quelle mesure l’école française est-elle porteuse des valeurs de la République ?
• Le système éducatif français est-il compétitif ?

THÈME 5 : LA PRESSE ET LES MÉDIAS FRANCOPHONES

Problématiques possibles :

• Quels médias francophones peut-on considérer comme fiables ? Pourquoi ?
• Les médias en France sont-ils impartiaux ?
• La presse écrite est-elle en train de disparaître en France ?
• Quels sont les thèmes les plus traités dans les médias français actuels ? Comparez-les avec la perspective tchèque.
• Quelle est l’importance de la télévision, de la radio et d’Internet dans l’accès aux informations des Français ?
• Existent-ils des limites de la liberté d’expression en France? Y a-t-il des thèmes tabous ?
• Quel est le rôle du dessin humoristique dans la presse française ?

 THÈME 6 : LE PAYSAGE SOCIAL EN France

Problématiques possibles :

• Comment l’évolution sociétale influence-t-elle le fonctionnement de la famille en France ? (rapports intergénérationnels, famille monoparentale…)
• Quelle est la position des jeunes sur le marché du travail ? Comparez la situation en France et en République tchèque.
• Quelles sont les faces de la pauvreté en France? Comment l’état fonctionne-t-il vis-à-vis de la pauvreté ?
• Comment la problématique de l’égalité homme-femme se reflète-t-elle dans la société française ?
• Comment la problématique de la gentrification de la société se manifeste-t-elle en France ?
• Quels problèmes liés à l’habitat sont-ils discutés en France ? Le logement social fonctionne-t-il en France ?

THÈME 7 : LE MONDE DU TRAVAIL

Problématiques possibles :

• Comment la discrimination au travail est-elle prévenue en France (par ex. le CV anonyme, l’origine des demandeurs d’emploi, la rémunération, l’égalité homme-femme …) ?
• Quelles couches sociales et tranches d’âge sont les plus touchées par les problèmes de l’emploi, du chômage? Pourquoi ?
• Quelle est la situation des jeunes sur le marché du travail en France ou dans d’autrespays francophones ?
• Les employés d’État sont-ils trop protégés en France ?
• Quelle est la culture du travail en France ? Est-elle très différente de la République tchèque ?

THÈME 8 : LA CULTURE FRANÇAISE ACTUELLE, LE PATRIMOINE CULTUREL

Problématiques possibles :

• Quelles sont les spécificités de la culture française/francophone actuelle ?
• Quels thèmes/questions reflète l’art français actuel ?
• La représentation de la culture française dans le monde a-t-elle évolué ?
• Quelles personnalités culturelles francophones exercent une grande influence dans le monde aujourd’hui ?
• Comment les artistes français s’inscrivent-ils dans la société ? Dans quelles causes s’engagent-ils ?
• Peut-on toujours considérer Paris comme un centre culturel de l’Europe ? Quelles autres villes françaises sont aujourd’hui culturellement innovantes ?

NORMATIVNÍ MLUVNICE A SYNTAX

Zahrnuje fonetiku, normativní mluvnici a syntax. Skládá se z rozboru krátkého francouzského textu, na němž je ověřeno porozumění a studentova schopnost rozebrat jeho části z hlediska fonetického, pravopisného, morfologického a syntaktického. Student prokazuje také schopnost kontrastivního přístupu k dané problematice (zejména srovnání francouzštiny a češtiny, příp. slovenštiny) s důrazem na aplikaci v hodinách FLE.

 

1. Les classes de mots – critères, problèmes de définition, comparaison avec le tchèque
2. La grammaticalité, la norme, l’usage, la codification, les grammaires
3. Le nom – caractéristique morphologique, syntaxique et sémantique
4. Les déterminants – typologie, catégories grammaticales, fonctions, comparaison avec le tchèque
5. Les adjectifs (épithètes) – caractéristique morphologique, syntaxique et sémantique
6. Les pronoms – typologie, catégories grammaticales, fonctions, place de pronoms personnels, pronoms adverbiaux
7. Les mots numéraux – classification et fonctions, comparaison avec le tchèque
8. Le verbe – définition, typologie, catégories grammaticales, fonctions syntaxiques
9. Le temps verbal – formes, description onomasiologique et sémasiologique
10. Les modes verbaux et la modalité
11. Le subjonctif – formes et emplois
12. Le passif – définition, formation, sens et types d’expression
13. L’aspect verbal – définition, classification, expression, comparaison avec le tchèque
14. Les formes nominales du verbe – définition, classification, catégories grammaticales, fonctions syntaxiques
15. L’interrogation – définition, types d’expression
16. L’impératif ;  l’expression de l’injonction
17. Le conditionnel ;  l’expression de la condition et de l’hypothèse
18. L’adverbe et les compléments circonstanciels – définition, typologie, formes et fonctions

 

1. Les constituants de la phrase – définition et formes
2. La proposition subordonnée complétive – définition, introducteurs, position, modes
3. La proposition subordonnée relative – définition, introducteurs, position, modes verbaux
4. La proposition subordonnée circonstancielle – définition, introducteurs, position, modes
5. L’ordre d’éléments syntaxiques dans la phrase française. – La position du sujet ; le sujet syntaxique, le sujet « réel ».

 

FONETIKA

1. Fonetika, základní jednotky a pojmy. Akustická fonetika. Artikulační fonetika
2. Fonologie, základní jednotky a pojmy. Vztah fonému a hlásky. Distinktivní rysy. Neutralizace
3. Francouzské samohlásky a souhlásky, zejména jevy v češtině neexistující. Porovnání českého a francouzského hláskového systému.
4. Charakteristika systému hlásek současné francouzštiny. Kritéria třídění hlásek ve francouzštině
5. Francouzské samohlásky – klasifikace a realizace
6. Francouzské souhlásky – klasifikace a realizace
7. Hlásková spojení (asimilace, vázání, navazování)
8. Přízvuk a rytmická skupina ve francouzštině.
9. Francouzská slabika.
10. Melodie věty oznamovací, tázací a zvolací.
11. Regionální a sociální varianty francouzské výslovnosti

 

___________________________________________________________

Doporučená literatura

FRANCOUZSKÝ JAZYK – (praktické ovládání francouzštiny)

• ABBADIE, Ch. et al. L’expression française écrite et orale. Grenoble, PUG, FLE, 2012.
• BEAUD, M. L’art de la thèse, comment préparer et rédiger une thèse de doctorat, un mémoire de DEA ou de maîtrise ou tout autre travail universitaire ?. La Découverte, 1985.
• BOCHART-FIEVEZ, J., DELAHAUT, J. Richesse du vocabulaire, Duculot, Paris  – Louvain-la-Neuve, 1990.
• COTENTIN-REY, G. Le résumé, le compte-rendu, la synthèse, Paris, Clé international, 1995.
• ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha, 1999.
• DE SALINS, G.-D.,  Grammaire pour l’enseignement / apprentissage du FLE, Didier / Hatier, Paris 1996.
• DE SALINS, G., DUPRÉ LA TOUR, S.,Exercices de grammaire pour le perfectionnement, Hatier / Didier, Paris 1991.
• DEBEUCKELAERE, A., Hulin, H. Préparer le DALF C1/C2. Grenoble, PUG FLE, 2018.
• ENGELHARD, Jean-Marc, Réussir son curriculum vitae, Paris, L’Etudiant, 2004.
• GOHARD-RADENKOVIC,L’écrit, stratégies et pratiques, Paris, Clé international, 1995.
• Grammaire – 350 exercices, niveau supérieur I, Paris, Hachette, 1991.
• Grammaire – 350 exercices, niveau supérieur II, Paris, Hachette, 1991.
• GUEDON, J.-F., SINTSIMON, B., Réussir le résumé de texte, Paris, Jeunes éditions, 2005
• CHAPIRO, L. et al. Le DALF C1/C2. 100 % réussite. Paris, Didier, 2018.
• MACE, G. Guide d’élaboration d’un projet de recherche. Québec, Presses de l’Université Laval.
• MIMRAN, R., POISSON-QUINTON, S. Expression écrite niveau 4. Paris, CLE International, 2008.
• MORSEL, H., Résumé, compte rendu et la synthèse à l’épreuve du DALF, PUG, 2002.
• PLOT, B. Écrire une thèse ou un mémoire en sciences humaines ?. Champion, 1986.
• TIONOVÁ, A. a kol.,  Francouzština pro pokročilé, Leda, Praha 2000.

FRANCOUZSKÁ A FRANKOFONNÍ CIVILIZACE

• FERRY, Luc, GAUDOT, Marcel. Le religieux après la religion, Paris, Grasset et Flasquelle, 2004.
• KEPEL, Gilles. La revanche de Dieu – Chrétiens, juifs et musulmans à la reconquête du monde, Paris, Le Seuil, 1991.
• KIMMEL, Alain. Vous avez dit France?, Paris Hachette, Sèvres: CIEP, 1987
• PÉCHEUR, Jacques. Civilisation progressive du français: (avec 400 activités). Niveau avancé. Paris, CLE international, 2010.
• ROESCH, R. La France au quotidien. Grenoble, Presses universitaires de Grenoble, 2012.
• WEIL, Patrick. La France et ses étrangers. L’aventure d’une politique de l’immigration, Paris, Gallimard, 2005.

FONETIKA

• DOHALSKÁ, M., SCHULZOVÁ, O., Fonetika francouzštiny, Praha, SPN, Karolinum, 1992
• CARTON, F., Introduction à la phonétique du français, Paris, Bordas, 1974
• LÉON, P., Précis de phonostylistique, Phonétisme et prononciations du français. Parole et expressivité, Paris, Nathan, 1992

NORMATIVNÍ MLUVNICE A SYNTAX

• BAYLON, Ch., FABRE, P. Grammaire systématique de la langue française. Paris: Nathan Université, 1995.
• CALAS, F., Rossi-Gensane, N. Questions de grammaire pour les concours. Paris: Ellipses, 2011.
• CHARAUDEAU, P. Grammaire du sens et de l’expression. Paris: Hachette, 1992.
• DUBOIS, J., LAGANE, R. La nouvelle grammaire du français, Paris, Larousse, 1973.
• ELUERD, R. Grammaire descriptive de la langue française. Nathan/VUEF 2002.
• GARDES-TAMINE, Joëlle., La Grammaire t. 2 Syntaxe. Paris : Armand Colin, 2004.
• GREVISSE, M., GOOSSE, A. Le bon usage. Paris – Bruxelles, Duculot – De Boeck, 2008.
• HENDRICH, J., RADINA, O., TLÁSKAL, J. Francouzská mluvnice, Praha: Fraus, 2001.
• KARLÍK, P. – NEKULA, M. – PLESKALOVÁ, J. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. Dostupné z: https://www.czechency.org
• MAINGUENEAU, Dominique. Précis de grammaire pour les concours: CAPES et agrégations de lettres. Paris: Armand Colin, 2017.
• RADINA, O. Francouzština a čeština (systémové srovnání dvou jazyků). Praha, SPN, 1977.
• ŠABRŠULA, J. Vědecká mluvnice francouzštiny. Praha : Academia, 1986.
• ŠABRŠULA, J. Problèmes de la stylistique comparée du français et du tchèque. Praha: Univerzita Karlova, 1990.
• de SALINS, G.-D. Grammaire pour l’enseignement / apprentissage du FLE. Paris, Didier / Hatier, 1996.
• SCHOTT-BOURGET, V. Approches de la linguistique, Paris: Nathan, 1994.
• TOMASSONE, R. Pour enseigner la grammaire. Paris: Editions Delagrave, 1996. 

ZNALOST A SCHOPNOST APLIKACE LINGVISTICKÝCH POJMŮ

(na základě prostudování vybraných kapitol)

• BAYLON, Ch., FABRE, P., Initiation à la linguistique, Paris, Hachette, 1990
• BENVENISTE, E., Problèmes de linguistique générale, Paris, Gallimard, 1993
• CHARAUDEAU, P., MAINGUENEAU, D., (sous la direction) Dictionnaire d’analyse du discours, Paris, Editions du Seuil, 2002
• CHISS, J.-L., FILLIOLET, J., MAINGUENEAU, D., Linguistique française  – Dictionnaire de linguistique et des sciences du langage, Paris, Larousse, 1994
• JAKOBSON, Essais de linguistique générale, Paris, Minuit, 1994
• MAINGUENEAU, D., L énonciation en linguistique française, Paris, Hachette, 1994
• MARTINET, A., Eléments de linguistique générale, Paris, Colin, 1993
• MOUNIN, G., Clefs pour la linguistique, Paris, Seghers, 1975
• PERRET, M., L’énonciation en grammaire de texte, Paris, Nathan, 1994
• RIEGEL, M., PELLAT, J.-Ch., RIOUL, R., Grammaire méthodique du français, Paris, PUF, 2000/2014.
•  (DE) SALINS, G., Rôle de l’ethnographie de la communication, le FdM, n^o spécial, janvier 1995
• SAUSSURE, F., Cours de linguistique générale, Paris, Payot  2005
• WALTER, H., L’aventure des langues en occident, Laffont, 1996
• WEINRICH, H., Grammaire textuelle du français, Paris, Didier/ Hatier, 1989

• APOTHÉLOZ, D., La construction du lexique français, Paris-Gap: Ophrys, 2002
• BAUER, L., Deux problèmes au sujet des noms composés comprenant un premier élément verbal en français moderne, Le français moderne 48, 3, 1980
• DUBOIS, J., – DUBOIS-CHARLIER, F., La dérivation suffixale en français, Paris, Nathan, 1999
• GUILBERT, L., La créativité lexicale, Paris, Larousse, 1975
• NIKLAS-SALMINEN, A., La lexicologie, Paris, Armand Colin, 1997
• PICOCHE, J., Précis de lexicologie française, Paris, Nathan, 1976
• PRUVOST,J., – SABLAYROLLES, J.-F., Les néologismes, Paris, PUF – Que sais-je?, 2003
• SABLAYROLLES, J.-F., La néologie en français contemporain, Paris, Champion, 2000
• ZWANENBURG, W., Französisch: Wortbildungslehre. Formation des mots, In:Lexikon des romanischen Linguistik,vol.V/1,1990

FRANCOUZSKÁ LITERATURA A FRANKOFONNÍ LITERATURY (doporučené sekundární zdroje)

• BERSANI, Jacques, LECARME, Jacques, VERCIER, Bruno. La littérature en France de 1945 à 1981, Paris: Bordas, 2003.
• BIRON, Michel et al. Histoire de la littérature québécoise. Montréal: Boréal, 2007.
• BRUNEL, Pierre, BELLENGER, Yvonne, COUTY, Daniel, SELLIER, Philippe, TRUFFET, Michel, GOURDEAU, Jean-Pierre. Histoire de la littérature française I, II. Paris: Bordas, 2001.
• BRUNEL, Pierre. La littérature française du XXe siècle. Paris: Nathan/VUEF, 2002.
• BRUNEL, Pierre. Où va la littérature française aujourd’hui? Paris: Vuibert, 2002.
• BURNIAUX, Robert, FRICKX, Robert. La Littérature belge d’expression française. Paris: P.U.F., 1980.
• CASSISTA, Claude, WEINMANN, Heinz, CHAMBERLAND, Roger. Littérature québécoise : des origines à nos jours. Montréal: Hurtubise, 1996.
• COUTY, Daniel. Histoire de la littérature française. Paris : Larousse/VUEF, 2002.
• ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin naší vzdělanosti. 4 svazky. (první tři svazky nakl. H&H, Jinočany, čtvrtý díl pak nakl. Academia v Praze, 1996-2009.
• ESMEIN, Camille (éd.). Poétiques du roman. Scudéry, Huet, Du Plaisir et autres textes théoriques et critiques du XVII^esiècle sur le genre romanesque. Paris : Honoré Champion, 2004.
• ESMEIN-SARRAZIN, Camille. L’Essor du roman. Discours théorique et constitution d’un genre littéraire au XVII^e siècle. Paris : Honoré Champion, 2008.
• FORESTIER, Georges. Introduction à l’analyse des textes classiques. Paris : A. Colin, 2012 (4^e éd.)
• FORESTIER, Georges. La Tragédie française. Passions tragiques et règles classiques. Paris : A. Colin, 2010.
• HAMEL, Réginald, Panorama de la littérature québecoise contemporaine. Montréal: Guérin, 1997.
• JAMEK, Václav. Duch v plné práci. Praha: Torst, 2003.
• JOIRET, Michel, BERNARD, Marie-Ange. Littérature belge de langue française. Bruxelles/Paris: Didier Hatier, 1999.
• KOPAL, Josef. Dějiny francouzské literatury. Praha: Melantrich, 1949.
• KYLOUŠEK, Petr. Dějiny francouzsko-kanadské a quebecké literatury. Brno: Host, 2005.
• LAGARDE, André, MICHARD, Laurent, Les grands auteurs français au programme : Moyen Age – XVI^e siècle – XVII^esiècle – XVIIIe siècle – XIXe siècle – XXe siècle. Paris : Borad, 2000-2005. (Středoškolská učebnice, obsahuje ukázky.)
• LANSON, Gustave. Histoire de la littérature française. Paris: Librairie Hachette, 1920.
• LAUVERGNAT-GAGNIÈRE, Christiane et al. Précis de littérature française. Paris: Nathan Université, 2002.
• PAVEL, Thomas. La Pensée du roman. Paris: Gallimard, 2003.
• PAVEL, Thomas. L’Art de l’éloignement. Essai sur l’imagination classique. Paris: Gallimard, 1996.
• PELÁN, Jiří. Kapitoly z francouzské a italské literatury. Praha: Torst, 2000.
• PELÁN. Jiří. Kapitoly z francouzské, české a italské literatury. Praha: Karolinum, 2007.
• SPITZER, Leo. Stylistické studie z románských literatur. Praha: Triáda, 2010.
• ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. I-IV. Praha: Sfinx/SNKLU, 1947-1962.
• ŠRÁMEK, Jiří. Panorama francouzské literatury od počátku po současnost, I-II. Brno: Host, 2012.
• ŠUMAN, Záviš. Melpoména v okovech? Povahokresba ve francouzské tragédii 17. století. Praha: Karolinum, 2019.
• THIBAUDET, Albert. Histoire de la littérature française. Présenté par Michel Leymarie. Paris: CNRS, 2008.
• VIART, Dominique, VERCIER, Bruno. La littérature française au présent. Paris: Bordas, 2005.
• VESELÝ, Jindřich. Studie z francouzského osvícenství: román a rozum. Praha: Karolinum, 2003.
• WOUTERS, Liliane. Panorama de la poésie française de Belgique. Bruxelles: Editions Jacques Antoine, 1976.
• ZINK, Michel. Introduction à la littérature française du Moyen Âge. Paris : Le Livre de Poche, 1993.

FRANCOUZSKÁ LITERATURA – primární zdroje (seznamy jsou jen orientační, mohou zahrnovat i jiné tituly, avšak důvěrná znalost tučně vyznačených titulů je však nutná)

Středověk

La Chanson de Roland (éd. critique et traduction de Ian Short, Le Livre de Poche, Paris, 1990; český překlad J. Pelána, Odeon, Praha, 1987; viz také J. Pelán: „Překlad konformní a adaptační (na okraj překladu Písně o Rolandovi)“, dostupné on line: http://souvislosti.cz/298pel.html)

Rutebeuf (alespoň ve výboru): Život bez rukávů: z díla francouzského básníka z 13. století. Přel. L. Čivrný, Mladá fronta, Praha, 1991.)

Guillaume de Lorris: Roman de la Rose (Román o růži. Přel. O. F. Babler, poznámkami opatřil J. Lehár, Odeon, Praha, 1977.)

Marie de France: Les Lais (Milostné příběhy ze staré Francie. Přel. O. F. Babler a J. Konůpek, Praha, SNKLHU, 1958.)

Kurtoazní lyrika a okcitánská poezie (alespoň jednu antologii, např. Rudel, J.: Vzdálená láska. Přel. J. Pelán. Zblov, Opus, 2013; Černý, Václav (ed.): Srdce ve mně sténá: Výbor z milostné poezie trobadorů. Praha, Odeon, 1970; Přátelé, přiléhavý složím vers: písně okcitánských trubadúrů. Překlad J. Holub a J. Prokop. Praha, Argo, 2001.)

Tristan et Yseut (alespoň Béroulova verze; Béroul (ed. D. Poirion). Tristan et Yseut. Paris, Gallimard, 2000.)

Chrétien de Troyes: alespoň 1 román; Cligés. Překlad J. Konůpek. Praha, Odeon, 1967.)

Putování za Svatým Grálem. Přel. Jiří Pelán. Praha, Triáda, 2006. (Obsahuje velmi zasvěcenou studii J. Pelána o artušovské tematice ve středověku.)

Fablely (Smích staré Francie: výbor ze starofrancouzských povídek veršem. Přel. P. Eisner. Praha, Odeon, 1975.)

Jean de Joinville: Život Ludvíka Svatého, krále francouzského; Vyznání víry; List Ludvíkovi X. Přel. D. Navrátilová. Praha, Argo, 2014.

Jean Froissart: Ballades et rondeaux. Ed. R. S. Baudouin. Genève, Droz, 1978.

Jean Froissart: Kronika stoleté války. Přel. Alois Bejblík. Praha, Mladá fronta, 1977.

Charles d’Orléans: Pro moje srdce vězněné. Přel. Gustav Francl. Praha, Vyšehrad, 2003.

Středověké francouzské kroniky (Černý, Václav (ed). Templáři, křižáci a kacíři ve starých francouzských kronikách. Přel. V. Černý. Praha, Academia, 2009.)

François Villon: Já, François Villon. Přel. O. Fischer. Praha, Litomyšl, 2005.

Alain Chartier: La belle dame sans mercy et les poésies lyriques. Ed. A. Piaget. Genève, Droz, 1949.

 

Raný novověk: renesance, humanismus, baroko a klasicismus

Clément Marot: L’Adolescence clémentine (1532), L’Enfer (1539)

Pierre Ronsard: alespoň Les Amours (1552-1553), č. Lásky a jiné verše, přel. V. Holan, Praha, SNKLHU, 1956; La Franciade (1572, stačí úryvky)

Joachim du Bellay: Les Regrets (1558), č. Stesky, přel. E. Knobloch, SNKLHU, Praha 1964.

Marguerite de Navarre: Heptaméron (1559, č. K. Šafář, Praha, SNKLHU, 1960)

François Rabelais: Pantagruel (1532), Gargantua (1534 nebo 1535), Le Tiers Livre (1546), Le Quart Livre (1552), Le Cinquième Livre (1564). Alespoň první dvě knihy, č. Jihočeská Teléma, více vydání.

Montaigne: Essais (1580-1592, alespoň v rozsahu výboru Václava Černého, Eseje, Praha, Odeon, 1966, reed. 1995)

Philippe Desportes, Jean-Baptiste Chassignet, Jean de Sponde, Agrippa d’Aubigné (Les Tragiques, 1616) a další barokní básníci – zastoupeni v antologii Jeana Rousseta, Anthologie de la Poésie baroque française. 2 tomes. Paris, J. Corti, 1988.

Jean de Sponde: Œuvres littéraires: suivies d’Écrits apologétiques avec des Juvénilia. Genève, Droz, 1978.

Jean de Sponde: O smrti. Přel. J. Pelán. Zblov, Opus, 2005.

François de Malherbe: Les Larmes de Saint Pierre (1587), Commentaire sur Desportes (1616)

Honoré d’Urfé: Astrée (1607-1627, alespoň úryvky)

Théophile de Viau: Pyrame et Thisbé (1617)

Charles Sorel: La Vraie Histoire comique de Francion (1623)

Jean Mairet: Sophonisbe (1634)

Jean de Rotrou: Le Véritable Saint Genest (1647)

Madeleine de Scudéry: Clélie (1654-1661; alespoň ve výboru D. Denisové, Gallimard, Folio, 2006.)

Pierre Corneille: Médée (1635), Le Cid (1637), Cinna (1642), Héraclius (1647), Œdipe (1659), Suréna (1674)

Jean-Louis Guez de Balzac: Œuvres diverses (1644)

Molière: alespoň Les Précieuses ridicules (1659), Le Bourgeois gentilhomme (1670), Tartuffe (1669), Le Misanthrope(1666)

Jean Racine: Andromaque (1667), Britannicus (1669), Bérénice (1670), Iphigénie (1674), Phèdre (1677), Esther(1689), Athalie (1691) – číst nejraději ve vydáních G. Forestiera (souborně v Pléjádě, Paris, Gallimard, 1999), nebo jednotlivě v kapesních vydáních.

Dominique Bouhours: Les entretiens d’Ariste et d’Eugène (1671)

Jean de La Fontaine: Les Fables (1668-1693)

La Rochefoucauld: Réflexions ou Sentences et Maximes morales (1665)

Blaise Pascal: Les Provinciales (1656-1657), Les Pensées (1670)

Mme de La Fayette: La Princesse de Clèves (1678)

Nicolas Boileau: L’Art poétique (1674), Épîtres (1693), Les Satires (1666-1711)

Charles Perrault: Le Siècle de Louis-le-Grand (1687)

Jean de La Bruyère: Les Caractères (1688)

Bernard Le Bovier de Fontenelle: Entretiens sur la pluralité des mondes (1686)

Fénelon: Les Aventures de Télémaque (1699)

 

Raný novověk: obnovená preciozita a osvícenství

Pierre C. de Chamblain de Marivaux: La surprise de l’amour (1722), La Vie de Marianne (1731-1741), Le Télémaque travesti (1736)

Montesquieu: Les Lettres persanes (1723)

Madame de Graffigny: Lettres d’une Péruvienne (1747, 2. vyd. 1752)

Voltaire: Oreste (1750), Candide (1759), Le Siècle de Louis XIV (1751, úryvky)

Denis Diderot: alespoň Jacques le Fataliste et son maître (1765-1784), Lettres à Sophie Volland (ed. Jean Varlost, Gallimard, Folio classique č. 1547, mnoho reedic) a Le Rêve de d’Alembert (1769)

Jean-Jacques Rousseau: Julie ou La Nouvelle Héloïse (1761) a Les Confessions (1782-1789)

Choderlos de Laclos: Les liaisons dangereuses (1782)

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais: Le mariage de Figaro (1778/uvedeno až 1784)

Donatien Alphonse François de Sade: Justine (1791)

 

19. století

François-René de Chateaubriand: Atala (1801), René (1802), Les Mémoires d’outre-tombe (1850, posmrtně)

Mme de Staël: Corinne ou l’Italie (1807), De la littérature (1800), De l’Allemagne (1810)

Alphonse de Lamartine: Méditations poétiques (1820)

Alfred de Musset: Les Nuits (1841)

Victor Hugo: Notre-Dame de Paris (1831) a Les Misérables (1862) + alespoň jedna básnická sbírka (např. Les Châtiments, 1853)

Stendhal: Racine et Shakespeare (1825), Le Rouge et le Noir (1830), La Chartreuse de Parme (1839)

Honoré de Balzac: Le Père Goriot (1835) a Eugénie Grandet (1833) + alespoň jeden další román

Théophile Gautier: Mademoiselle de Maupin (1835), Émaux et Camées (1852)

Gérard de Nerval: Les Filles du feu (1854), Aurélia ou le Rêve et la vie (1855)

Baudelaire: Les Fleurs du Mal (1857, číst však rozšířené vydání z roku 1861), L’Art romantique (1868)

Gustave Flaubert: alespoň Madame Bovary (1857) a L’Éducation sentimentale (1869)

Paul Verlaine: Poèmes saturniens (1866), Fêtes galantes (1869), Romances sans paroles (1874), Sagesse (1880), Les Poètes maudits (1881), Jadis et Naguère (1881)

Arthur Rimbaud: Lettres du voyant (1871), Une Saison en enfer (1873), Illuminations (1872-1873, vydáno souborně 1886)

Guy de Maupassant: Boule-de-Suif (1880), Une vie (1883), Bel-Ami (1885), Le Horla (1887)

Émile Zola: Thérèse Raquin (1867), L’Assommoir (1877), Nana (1880), Au Bonheur des Dames (1883), La Bête humaine(1890)

Joris-Karl Huysmans: À rebours (1884)

José-Maria de Heredia: Les Trophées (1893)

Stéphane Mallarmé: Igitur (1869), L’Après-midi d’un faune (1876), Album de vers et de prose (1887), Les Poésies de Stéphane Mallarmé (1887), Vers et prose (1893), Divagations (1897), Un coup de dés jamais n’abolira le hasard (1897)

Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac (1897)

 

20. století

Alfred Jarry: Messaline (1901), Le Surmâle (1902)

Romain Rolland: Jean-Christophe (1904-1912)

Paul Claudel: Partage de midi (1905)

Anatole France: L’Île des Pingouins (1908)

Charles Péguy: Le Mystère de la charité de Jeanne d’Arc (1910)

Guillaume Apollinaire: Alcools (1913)

Blaise Cendrars: Prose du Transsibérien et de la petite Jehanne de France (1913)

Alain-Fournier : Le Grand Meaulnes (1913)

Marcel Proust : Du côté de chez Swann (1913)

Jules Romains: Les Copains (1913)

Maurice Barrès: La Colline inspirée (1913)

André Gide: Les Caves du Vatican (1914), Les Faux-Monnayeurs (1925)

Max Jacob: Le Cornet à dés (1916)

Paul Valéry: La Jeune Parque (1917)

Colette : Chéri (1920)

André Breton: Les Manifestes du surréalisme (1924, 1929), Nadja (1928)

Louis Aragon: Le Paysan de Paris (1926), Aurélien (1944)

François Mauriac: Thérèse Desqueyroux (1927), Le Nœud de vipères (1932)

Gabriel Marcel: Journal métaphysique (1927)

Jean Giono: Colline (1929), Les Âmes fortes (1950)

Jean Cocteau: Les Enfants terribles (1929)

Antoine de Saint-Exupéry: Vol de nuit (1931)

Louis-Ferdinand Céline: Le Voyage au bout de la nuit (1932)

André Malraux: La condition humaine (1933)

Jean Giraudoux: La guerre de Troie n’aura pas lieu (1935)

Georges Bernanos : Journal d’un curé de campagne (1936)

Henri Michaux: Voyage en Grande Garabagne (1936)

Antonin Artaud: Le Théâtre et son double (1938)

Jean-Paul Sartre: La Nausée (1938), Huis-clos (1943)

Jean Anouilh: Antigone (1944)

Albert Camus: L’étranger (1942), La Chute (1956)

Jacques Prévert: Paroles (1946)

Samuel Beckett: En attendant Godot (1949), Oh les beaux jours (1963)

Marguerite Yourcenar : Mémoires d’Hadrien (1951)

Eugène Ionesco : La Cantatrice chauve (1950), Les Chaises (1952)

René Daumal : Le Mont analogue (1952)

Alain Robbe-Grillet : La Jalousie (1957)

Michel Butor: La Modification (1957)

Marguerite Duras: Moderato cantabile (1958)

Nathalie Sarraute: Le Planétarium (1959)

Raymond Queneau: Les Fleurs bleues (1965)

Patrick Modiano: La Ronde de nuit (1969)

Georges Perec: W ou le souvenir d’enfance (1975)

Romain Gary / Émile Ajar : La Vie devant soi (1975)

Jean-Philippe Toussaint : La Salle de bain (1985)

Jean-Marie Gustave Le Clézio: Onitsha (1991)

Pascal Quignard : Tous les matins du monde (1991)

Marie Ndiaye : La Sorcière (1996)

Michel Houellebecq: Les Particules élémentaires (1998)

Jean Echenoz: Je m’en vais (2001)

Sylvie Germain: Magnus (2005)

Pierre Lemaitre : Au revoir là-haut (2014)

Laurent Binet : La Septième Fonction du langage (2015)

 

Kanadská frankofonní literatura

Philippe Aubert de Gaspé fils: L’influence d’un livre (1837)

Philippe Aubert de Gaspé père: Les anciens Canadiens (1863)

Patrice Lacombe: La Terre paternelle (1846)

Antoine Gérin-Lajoie: Jean Rivard, le défricheur (1874), Jean Rivard, économiste (1876)

Laure Conan: Angéline de Montbrun (1882)

Rodolphe Girard: Marie Calumet (1904)

Émile Nélligan: Émile Nelligan et son oeuvre (1904)

Paul Morin : Paon d’émail (1911)

Louis Hémon: Maria Chapdelaine (1913)

Lionel Groulx: Les rapaillages (1916)

Albert Laberge: La Scouine (1918)

Claude-Henri Grignon: Un homme et son péché (1933)

Jean-Charles Harvey: Les Demi-civilisés (1934)

Roger Lemelin: Au pied de la pente douce (1944)

Germaine Guèvremont: Le Survenant (1945)

Gabrielle Roy: Bonheur d’occasion (1945)

Paul-Émile Borduas: Refus global (1948)

Yves Thériault: Agaguk (1958)

Gérard Bessette: Le libraire (1960)

Jacques Renaud: Le Cassé (1964)

Jacques Ferron: Contes du pays incertain (1962), L’Amélanchier (1970)

Hubert Aquin: Prochain épisode (1965)

Marie-Claire Blais: Une saison dans la vie d’Emmanuel (1965)

Claude Jasmin: Pleure pas, Germaine (1966)

Réjean Ducharme: L’Avalée des avalés (1966)

Jacques Godbout: Salut Galarneau (1967), Les têtes à Papineau (1981)

Michèle Lalonde: Speak White! (1968)

Michel Tremblay: Les Belles-soeurs (1968), La grosse femme d’à côté est enceinte (1978)

Victor Lévy-Beaulieu: Race de monde (1969)

Gaston Miron (Hexagone): L’Homme rapaillé (1970)

Jean-Paul Desbiens: Les insolences du Frère Untel (1970)

Louky Bersianik: L’Euguélionne (1976)

Anne Hébert: Kamouraska (1970), Les Fous de Bassan (1982)

Yves Beauchemin: Le Matou (1981)

Régine Robin: La Québécoite (1983)

Jacques Poulin: Volkswagen Blues (1984)

Dany Laferrière: Comment faire l’amour avec un nègre sans se fatiguer (1985), Le Cri des oiseaux fous (2000)

Jacques Godbout: Une histoire américaine (1986)

Nicole Brossard: Le désert mauve (1987)

Monique LaRue: Copies conformes (1989)

Pierre Turgeon: La première personne (1992)

Nancy Huston: Cantique des plaines (1993), Professeurs de désespoir (2004)

Sergio Kokis: Le Pavillon des miroirs (1994), Le Maître de jeu (1999)

Gaétan Soucy: La petite fille qui aimait trop les allumettes (2000)

Nelly Arcan: Putain (2001)

Émile Ollivier: La Brûlerie (2004)

Nicolas Dickner: Nikolski (2005)

Ying Chen: La Mémoire de l’eau (2006)

Catherine Mavrikakis: Le Ciel de Bay City (2008)

Jocelyne Saucier: Jeanne sur les routes (2006), Il pleuvait des oiseaux (2011)

Éric Plamondon: Hongrie-Hollywood Express (2011), Mayonnaise (2012), Pomme S (2013)

 

Belgická frankofonní literatura

Charles De Coster : La Légende et les Aventures héroïques, joyeuses et glorieuses d’Ulenspiegel et de Lamme Goedzak au pays de Flandres et ailleurs (1867)

Maurice Maeterlinck : Serres chaudes (1889), Les Aveugles (1890), Pelléas et Mélisande (1892), L’Oiseau bleu (1908)

Georges Rodenbach : Bruges-la-Morte (1892), Le Carillonneur (1897)

Émile Verhaeren : Les Villes tentaculaires (1895)

Camille Lemmonier : Un Mâle (1881)

Fernand Crommelynck : Le cocu magnifique (1921)

Marie Gevers : La Comtesse des digues (1931)

Clément Pansaers : L’Apologie de la paresse (1917), Le Pan-Pan au cul du nu nègre (1920), Les Saltimbanques. Comédie du Polyèdre pour marionnettes vivantes (2009)

Paul Nougé : Histoire de ne pas rire (1980), L’Expérience continue (1981)

Marcel Mariën : Les Fantômes du Château de cartes (1981)

Louis Scutenaire : Les Haches de la vie (1937)

Christian Dotremont : La pierre et l’oreiller (1955)

Henri Michaux :Un barbare en Asie (1933), Plume (1938), La Vie dans les plis (1949), Misérable Miracle (La mescaline)(1972)

Jacqueline Harpman : La plage d’Ostende (1991)

Jean-Philippe Toussaint : La Télévision (1997)

 

Africké frankofonní literatury

Oeuvres théoriques :

Barkat, Sidi Mohammed : Le Corps d’exception – Les artifices du pouvoir colonial et la destruction de la vie. Paris : Édition Amsterdam, 2005.

Bayart, Jean-François : Les études postcoloniales. Un carnaval académique. Paris : Karthala. 2010.

Béji, Hélé : Nous, décolonisés. Paris : Arléa,‎ 2007.

Bhabha, Homi K. : Les Lieux de la culture. Une théorie postcoloniale. Paris : Payot, 2007.

Chevrier, Jacques : Littératures francophones d’Afrique noire, Paris : Edisud, 2006.

Fanon, Franz : Peau noire, masques blancs. Paris, Seuil, 1952.

Memmi, Albert : Portrait du colonisé. Paris, : Gallimard, 1957.

Moura, Jean-Marc : Littératures francophones et théories postcoloniales. Paris : Presses universitaires de France, 2013.

Noiray, Jacques : Littératures francophones. Le Maghreb. Paris : Belin SUP, 1996.

Saïd, Edward : L’Orientalisme. L’Orient créé par l’Occident. Paris : Robert Laffont, 1980.

Codes Noirs de l’esclavage aux abolitions. Paris : Dalloz, 2006.

 

Littérature primaire (Maghreb) :
Amrouche, Fadhma : Histoire de ma vie (1968)
Béji, Hélé : L’Oeil du jour (1985)
Begag, Azouz : Le Gone du Chaâba (1986)
Belghoul, Farida : Georgette! (1986)
Ben Jelloun ,Tahar : La Nuit sacrée (1987)
Bey, Maïssa : Au commencement était la mer (1996)
Charef, Mehdi : Le Thé Au Harem d’archi Ahmed (1983)
Chraïbi, Driss : Le Passé simple (1954)
Daoud, Kamel : Mersault , contre-enquête (2013)
Daoud, Kamel : Zaour, ou les psaulmes (2017)

Djebar, Assia : L’Amour, la fantasia (1985)
Djebar, Assia : Les Femmes d’Alger dans leur appartement (1980)
Djebar, Assia : Ces voix qui m’assiègent (1999)
Feraoun, Mouloud : Le Fils du pauvre (1950)
Guène, Faïza : Kiffe, kiffe demain (2004)

Guène, Faïza : Rêves pour les oufs (2006)

Khaïr-Eddine, Mohammed : Agadir (1967)
Khatibi, Abdelkébir : La Mémoire tatouée (1971)
Malik, Abd Al : La Guerre des banlieues n’aura pas lieu (2009)
Memmi, Albert : La Statue de sel (1953)
Mokeddem, Malika : L’Interdite (1993)
Rahmani, Zahia : «Musulman» roman (2005)
Razane, Mohamed : Dit violent (2006)
Sebbar, Leïla : Je ne parle pas la langue de mon père (2003)
Taïa, Abdellah : Infidèles (2012)
Taïa, Abdellah : Une mélancholie arabe (2008)
Yacine, Kateb : Nedjma (1956)

 

Littérature primaire (Afrique subsaharienne) :

Adiaffi, Jean-Marie : La carte d’identité (1980)

Ananou, David : Le fils du fétiche (1955)

Bâ, Amadou Hampâté : L’étrange destin de Wangrin (1973)

Bâ, Mariama : Une si longue lettre (1979)

Badian, Seydou : Sous l’orage (1973)

Beti, Mongo : Le pauvre Christ de Bomba (1956)

Beyla, Calixthe : C’est le soleil qui m’a brûlée (1987)

Bhêly-Quenum, Olympe : Un piège sans fin (1960)

Bugul, Ken : Le baobab fou (1984)

Dadié, Bernard : Climbé (1971)

Diallo, Nafissatou Niang : De Tilème au Plateau (1975)

Diome, Fatou : La Préférence nationale (2001)

Dongala, Emmanuel : Un fusil dans la main, un poème dans la poche (1974)

Fall, Aminata Sow : La grève des bàttu (1979)

Fantouré, Alioum : Le cercle des tropiques (1972)

Hazoumé, Paul : Doguicimi (1938)

Kane, Cheikh Hamidou : L’aventure ambiguë (1961)

Keïta, Fodéba : Le Maître d’école (1952)

Kourouma, Ahmadou : Allah n’est pas obligé (2000)

Kourouma, Ahmadou : Les soleils des indépendances (1968)

Laye, Camara : L’enfant noir (2007)

Loba, Aké : Kocumbo, l’étudiant noir (1960)

Lopes, Henri : Le pleurer-rire (1982)
Mabanckou, Alain : Le Verre cassé (2005)
Monénembo, Tierno : Les crapauds-brousse (1979)

Ngal, Georges : Giambatista Viko ou le viol du discours africain (1975)

Ouologuem, Yambo : Le devoir de violence (1968)

Oyono, Ferdinand : Une vie de Boy (1956)

Oyono, Ferdinand : Le chemin d’Europe (1960)

Sembène, Ousmane : Le Docker noir (1973)

Socé Diop, Ousmane : Karime. Roman Sénégalais (1935)

Tadjo, Veronique : L’Ombre d’Imana (2000)

Tansi, Sony Labou : La vie et demie (1979)

Tchak, Sami : La Fête des masques (2004)