Jako student dvouoborového studia jsem se dlouho rozhodoval, kam jet. Nakonec zvítězil Lisabon, hlavní a největší město Portugalska.
Škola a lidé
Přes ÚRS lze vyjet do Lisabonu na dvě univerzity – Universidade Clássica de Lisboa a Universidade Nova de Lisboa. Já jsem jel na UNL, na kterou je každý rok k dispozici pouze jedno místo.
Moje fakulta (FCSH – Faculdade de Ciências Sociais e Humanas) má svůj vlastní velký kampus mezi stanicemi metra Campo Pequeno, Saldanha a São Sebastião na jedné z velkých tříd – Avenida Berna. S dopravou do školy nebyl vůbec žádný problém a myslím si, že bydlení v okolních čtvrtích je také ideální.
Oproti českému standardu portugalské vysoké školství nefunguje podle rozdělení semínář/přednáška a zápočet/zkouška. Všechny předměty jsou vypsané jako přednášky, ale prezence se většinou vyžaduje. Jedna přednáška trvá 100 až 110 minut a pauza mezi nimi trvá 15 minut. Každý předmět se vyučuje dvakrát týdně, a to buď v kombinaci pondělí-středa, úterý-čtvrtek nebo středa-pátek, což prakticky znemožňuje nabrat si velké množství předmětů během jednoho semestru. Portugalci hodně rádi píší jakékoliv věci, takže se připravte na to, že prakticky pořád po vás budou vyžadovat nějakou seminárku anebo přinejmenším psaný komentář. Výuka se často doplňuje malými testíky, kterým se říká ficha. Ústní zkoušky neexistují, a proto je závěrečná zkouška také zpravidla psaná. Pokus je většinou jenom jeden, pak následuje jakýsi vyhodnocovací týden a pak je opravný pokus (examen de recurso), který se koná asi tři týdny po tom prvním. S tím je také třeba počítat, a přípravu tudíž nepodceňovat.
Ze strany Erasmus spolužáků nebyl problém žádný – všichni jsme si sedli a vzájemně si pomáhali a podporovali se. Se zařazením do portugalského kolektivu byl občas problém. Stalo se mi, že se na mě někteří jedinci a pohrdavě koukali a řvali moje jméno nahlas v kampusu, ale asi jsem měl jenom smůlu. Učitele nelze škatulkovat do jedné skupinky, ale většinou jsou všichni v pohodě, pokud je člověk správně osloví (v žádném případě nepoužívat você). Nicméně jsem si několikrát připadal jako zpět na gymplu – portugalští studenti to občas mají až moc na háku, ale to k tomu jihu asi patří. Amanhã, amanhã.
Život a bydlení
Náklady na bydlení v Lisabonu jsou docela dobře srovnatelné s Prahou, ale zase záleží na místě a ostatních faktorech. Já jsem si byt hledal přes stránku bquarto.pt. Systém této stránky je nastaven tak, že po registraci majitelé bytů píší přímo vám. Dá se hledat i přes Erasmus stránky na Facebooku, ale pokud se chcete naučit dobře portugalsky, tak bydlení s rodilými mluvčími je jasná volba.
Z čtvrtí, které bych doporučil, se mi vybavují Alameda, Saldanha, São Sebastião, Campo Pequeno a snad také i centrum města. Nedoporučuji Rossio, Martim Moniz, Anjos a Arroios – okolo chodí hodně drogových dealerů a jedná se o zóny, kde bydlí spíše chudí lidé.
Dejte si pozor na pokoje bez oken. V Portugalsku je ilegální takovéto pokoje pronajímat. V bytě by vám také měli říct, jestli budete platit poplatky. Ne všechny lisabonské byty mají plynovod, a proto se jede na plynové bomby, které vydrží zhruba týden. Byty v naprosté většině nemají topení a v kombinaci s vlezlou a vlhkou portugalskou zimou se vám bez pořádné peřiny bude stýskat po lednu v Praze.
Co se ostatních věcí týče, ceny jsou prakticky stejné jako v Praze. Jídlo se dá koupit za levno především v obchodech Pingo Doce a Mini Preço. Do El Corte Inglés rozhodně nechoďte (pokud nemáte miliony na účtu). V zimě 2013 v obchodním centru Colombo (největší obchodní centrum na Iberském poloostrově) otevřel další obchod řetězec Primark, kam se od té doby stahují mladí lidé za levnými triky a trendy kousky. Cokoliv v domácnosti bude chybět, můžete nejlíp koupit v čínských obchodech – je to nejlevnější a vůbec ne tak špatné, jak by se mohlo zdát.
Doporučuji si také při ročním pobytu otevřít účet v BPI, který je zdarma zhotoven do 15 minut a stejně tak rychle zrušen. Vybírat můžete ze všech bankomatů zdarma a platit bez problémů. Občas se totiž stane, že česká karta u nějakého obchodníka neprojde.
Doprava
Doprava po Lisabonu je drahá a studenti nemají nárok na žádné slevy. Ale můžete si vybrat z několika možností. Já sám jsem po Lisabonu chodil pěšky, protože škola od mého bytu nebyla daleko a taky jsem chtěl poznat město. Pokud se vám chodit nechce, můžete si pořídit přenosnou kartu Viva Viagem, na kterou si dobíjíte jednotlivé jízdy anebo zapping (libovolná suma peněz, ze které se odečítají jízdy). Posledním a také nejdražším řešením je vyřídit si nepřenosnou kartu s čipem, která stojí 12 euro a měsíc dopravy asi 35 euro. Celkem za tuhle srandu první měsíc dáte 50 euro. Je lepší si to asi rozmyslet.
Studentské bonusy a výhody, ESN
Jak jsem napsal už dřív, studentské bonusy v Portugalsku neexistují a na kartu ISIC všichni koukají jako na nějaké zjevení. Jedinou studentskou výhodu lze uplatnit v kině. ESN kartu jsem si nezařizoval. V Lisabonu existují asi 3 nebo 4 organizace pro Erasmus studenty a každá se snaží dostat co nejvíce ke korýtku svými členskými kartami za 10 euro, špatně zorganizovanými výlety a vylejvacími party večery jenom pro erasmáky. Nevím. Podle mě zbytečná záležitost.
Lisabon a okolí
V Lisabonu je přehršel věcí, které člověk může navštívit. Nejvíc se mi líbilo objevování lisabonských miradouros a toulání se po čtvrti Alfama. Z kultury je moc pěkné Museu Nacional do Azulejo a každopádně veškeré festivaly. Na party je nejlepší tzv. Erasmus Corner, kam chodí i Portugalci. V okolí je také spousta míst, která se dají navštívit – Sintra, Cascais, Almada, Setúbal, Palmeira atd. Nudit se určitě nebudete. 🙂