Navazující magisterské studium

ITALIANISTIKA – Navazující magisterské studium

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

 

I. Italská literatura = Tematický okruh 1 (TO1)

Okruhy otázek k závěrečným státním zkouškám. Okruhy jsou koncipované široce, zejména monografické okruhy jen zastřešují řadu dílčích otázek.

  1.  Počátky italské poezie a sicilská škola
  2. Italský stilnovismus
  3. Dante
  4. Petrarca
  5. Boccaccio a boccacciovská novela
  6. Myslitelé a básníci medicejského okruhu
  7. Pastorální román (Sannazzaro): jeho východiska a následný rozvoj pastorální tematiky
  8. Rytířský epos (poema cavallersco) a jeho hlavní představitelé
  9. Machiavelli
  10. Pietro Bembo a renesanční petrarkismus
  11. Tasso
  12. Komická poezie od Angiolieriho k Bernimu
  13. Giambattista Marino a barokní poezie
  14. Italské osvícenství a Giuseppe Parini
  15. Goldoni a Alfieri
  16. Klasicismus a raný romantismus: Monti a Foscolo
  17. Manzoni
  18. Leopardi
  19. Nářeční poezie: Porta a Belli
  20. Milánská „scapigliatura“: Rovani, Praga, A. Boito, C. Boito, Tarchetti, Dossi
  21. Giovanni Verga
  22. Verismus: Capuana a De Roberto
  23. D’Annunzio básník, prozaik a dramatik
  24. Carducci a Pascoli
  25. Il Risorgimento pohledem z jihu: antihistorický román
  26. Grazia Deledda mezi verismem a dekadencí
  27. Postava inetta v italské literatuře 1. pol 20. století
  28. Luigi Pirandello
  29. Italo Svevo
  30. Krepuskolární básníci
  31. Aldo Palazzeschi
  32. Futurismus
  33. Carlo Emilio Gadda
  34. Florentské kulturní časopisy před 1. světovou válkou
  35. Revue La Ronda a její okruh
  36. Revue La Solaria a její okruh
  37. Massimo Bontempelli, ´900 a magický realismus
  38. Montale a Ungaretti
  39. Linie fantastična v italské literatuře 20. století
  40. Mytický realismus a jeho představitelé
  41. Téma fašismu a antifašismu v italské literatuře
  42. Druhá světová válka a odboj v italské literatuře
  43. Židovská tématika a holocaust v italské literatuře
  44. Sicílie v dílech autorů 2. pol. 20. století
  45. Leonardo Sciascia
  46. Italo Calvino
  47. Téma rodinných vztahů v dílech autorů 20. století
  48. Obroda detektivního žánru v současné italské próze
  49. Sardinie v současné italské próze
  50. Italský postmoderní román
  51. Dialekty v současné italské literatuře

 

II. Italský jazyk a lingvistika = Tematický okruh 2 (TO2)

Vývoj jazyka

  1. Proces romanizace. Latina klasická a lidová.
  2. Vývoj vokalického systému
  3. Vývoj konsonantického systému
  4. Morfosyntaktická rekonstrukce – obecná charakteristika
  5. Vývoj jmenných kategorií
  6. Vznik a vývoj členu určitého a neurčitého
  7. Utváření pronominálního systému
  8. Vývoj slovesných kategorií
  9. Adjektivum, adverbium, předložky a spojky v latině a v italštině
  10. Slovotvorné postupy (derivace a kompozice ve vývoji)
  11. Stručná charakteristika vývoje syntaxe
  12. Dějiny italského jazyka – rané texty (Placiti campani atd.)
  13. Duecento a Trecento (na základě rozboru textů)
  14. Dantův jazyk

Lessicologia teorica e pratica (tato část probíhá italsky)

  1.  Provi a definire i termini “lessico”, “dizionario” e “vocabolario”.
  2. In che cosa si differenziano e di che cosa si occupano la lessicologia e la lessicografia?
  3. In che cosa consiste la lessicalizzazione? Quali sono i tipi di lessicalizzazione? Provi a definirli brevemente e riporti almeno un esempio per ciascuno di essi.
  4. Illustri la differenza fra parole contenuto e parole funzione. Indichi quali categorie grammaticali fanno parte del primo gruppo e quali del secondo.
  5. Provi a definire il significato dei termini “lessema” e “lemma”.
  6. Che cosa si intende per latinismi o cultismi. Riporti esempi che fanno parte del patrimonio lessicale della lingua italiana in uso. Tra le parole di origine straniera riporti, inoltre, un paio di esempi di grecismi, arabismi, germanismi – tedeschismi, francesismi – gallicismi, ispanismi, nipponismi.
  7. Come si formano le parole derivate e quali sono le loro caratteristiche? Che cosa sono i derivati a suffisso zero? Riporti alcuni esempi di suffissati, di prefissati e di derivati a suffisso zero tratti dalla lingua italiana in uso.
  8. Provi a definire la natura delle formazioni parasintetiche e riporti un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  9. Perché si chiamano parole composte e in che cosa consiste il processo di composizione? Riporti almeno due esempi di parole composte che presentino le seguenti caratteristiche: 1. nome + aggettivo; 2. nome + nome; 3. verbo + nome; 4. verbo + verbo 5. aggettivo + aggettivo
  10. Che cosa sono i confissi? Perché si definiscono elementi formanti colti? Riporti un paio di esempi di tali formazioni tratti dalla lingua italiana in uso.
  11. Come si definisce una “unità polirematica” o “unità lessicale superiore”? Qual è la differenza fra “unità polirematica” e “collocazione”? Riporti un paio di esempi di “unità polirematiche” e di “collocazioni” tratti dalla lingua italiana in uso.
  12. Che cosa si intende con il termine “tamponamento”? Qual è la differenza fra gli “acronimi” e i “tamponamenti”? Riporti un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  13. Che cosa si intende per “famiglie lessicali” e per “campi semantici”? Illustri i due concetti facendo ricorso a esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  14. Come si definiscono la sinonimia e l’antonimia? Motivi la sua risposta facendo ricorso a esempi di sinonimi e di antonimi tratti dalla lingua italiana in uso.
  15. Che cosa si intende per geosinonimia? Riporti almeno un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  16. In che cosa consiste la differenza fra polisemia e omonimia? Riporti un paio di esempi per illustrare tale differenza.
  17. In che cosa consiste il procedimento morfologico della transcategorizzazione? Illustri il fenomeno con l’ausilio di un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  18. Quali sono le caratteristiche salienti dei linguaggi settoriali?
  19. Quali sono le caratteristiche salienti dei gergalismi e dei dialettalismi? Riporti per ciascuno dei due termini un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.
  20. Quali sono le caratteristiche salienti dei forestierismi e dei calchi? Riporti per ciascuno dei due termini un paio di esempi tratti dalla lingua italiana in uso.

 

III. Tematický okruh 3 (TO3) – buď A) obecná lingvistika, nebo B) teorie literatury

A) Obecná (a románská) lingvistika

  1. Vnitřní diferenciace pojmu jazyk – Sassurovy pojmy langue / parole / langage a jejich význam pro současnou lingvistiku.
  2. Jazykový znak – základní pojmy (vztah signifiant / signifié )
  3. Výstavba jazykového systému
  4. Obecné otázky vzniku a vývoje jazyka – fylogeneze a ontogeneze (otázky vzniku lidské komunikace; nástin teorie osvojování mateřského jazyka).
  5. Vývoj pojetí funkcí jazyka v lingvistice – od Bühlera přes Jakobsona k teorii mluvních aktů.
  6. Fonetika a fonologie – základní pojmy.
  7. Morfologie – základní pojmy.
  8. Lexikální sémantika – základní pojmy; různá pojetí.
  9. Syntax – základní pojmy.
  10. Textová lingvistika.
  11. Gramatické kategorie
  12. Slovní druhy a větné členy.
  13. Variantnost jazyka – sociální a geografická diferenciace jazyka.
  14. Historickosrovnávací jazykověda.
  15. Strukturální lingvistika v Evropě a v Americe.
  16. Pražská škola a její místo v jazykovědě.
  17. Generativní lingvistika – nástin vývoje od 80. let po Minimalistický program
  18. Typologie jazyků.
  19. Genealogická klasifikace jazyků.
  20. Kognitivní gramatika – základní pojmy
  21. Teorie optimality – základní pojmy
  22. Problémy klasifikace románských jazyků.
  23. Dějiny románské lingvistiky.
  24. Analytická filosofie (filosofie jazyka) – základní pojmy a osobnosti
  25. Pragmatika – základní pojmy (konverzační implikatury, presupozice; základy morfopragmatiky)
  26. Teorie mluvních aktů

 

B) Teorie literatury

Zkouška z teorie literatury má prověřit studentovu znalost základních metodologických orientací v oboru teorie literatury. Student si vybere tři ze základních děl uvedených v seznamu, případně jedno ze základních děl a dvě díla z doporučené bibliografie – doporučejeme výběr textů předem konzultovat s doc. Pelánem. Zkouška se soustředí na rozhovor o jednom z těchto tří děl a o souvislostech s dalšími dvěma přečtenými teoretickými knihami. Student prokáže porozumění pro teoretické koncepce, schopnost odborného vyjadřování a zvládnutí terminologie. Osvědčí, že má celkovou představu o současných proudech literární vědy.

 

ZÁKLADNÍ DÍLA

  • Staiger, Emil. Základní pojmy poetiky. Praha: Čs. spisovatel 1969.
  • Bachtin, Michail M. Román jako dialog. Praha: Odeon 1980.
  • Todorov, Tzvetan. Poetika prózy. Praha: Triáda 2000.
  • Zich, Otakar. Estetika dramatického umění. Praha: Panorama 1987.
  • Mukařovský, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon 1966.
  • Mukařovský, Studie z poetiky. Praha: Odeon 1982.
  • Auerbach, Erich. Mimesis. Praha: Mladá fronta 1998.
  • Ingarden, Roman. Umělecké dílo literární. Praha: Odeon 1989.
  • Eco, Umberto. Opera aperta. Torino, Einaudi 1962.
  • Spitzer, Leo. Stylistické studie z románských literatur. Praha: Triáda 2010.
  • Šklovskij, Viktor. Teorie prózy. Praha: Akropolis 2003.

BIBLIOGRAFIE

  • Průvodce po světové literární teorii. Red. V. Macura. Praha: Panorama, 1988.
  • Grondin, Jean. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené, 1997.
  • Hodrová, Daniela, a kol. … na okraji chaosu… Poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001.
  • Zima, Petr V. Literární estetika. Olomouc: Votobia, 1998.
  • Červenka, Miroslav. Obléhání zevnitř. Praha: Torst, 1996.
  • Forster, E. M. Aspekty románu. Bratislava: Tatran 1971.
  • Grebeníčková, Růžena. Literatura a fiktivní světy. Praha: Český spisovatel, 1995.
  • Hodrová, Daniela. Hledání románu. Praha: Čs. spisovatel, 1989.
  • Jakobson, Roman. Poetická funkce. Praha: H+H, 1995.
  • Lukács, Georg. Teorie románu. In Metafyzika tragédie. Praha: Čs. spisovatel, 1967.
  • Ejchenbaum, Boris. Jak je udělán Gogolův Plášť. Praha: Triáda 2013.
  • Svatoň, Vladimír. Epické zdroje románu. Praha: AV ČR, 1993
  • Tyňanov, Jurij N. Literární fakt. Praha: Odeon, 1988.
  • Veltruský, Jiří. Drama jako básnické dílo. Brno: Host, 1999.
  • Eagleton, Terry. Úvod do literární teorie. Praha: Triáda 205.
  • Frye, Northrop. Anatomie kritiky. Brno, Host 2003.
  • Freud, Sigmund. O člověku a kultuře. Praha: Odeon 1989.
  • Wellek, René –Warren, Austin. Teorie literatury. Olomouc: Votobia 1996.
  • Vladimir Propp. Morfologie pohádky. Jinočany: H+H 1999.
  • Ernst Robert Curtius. Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda 1998.
Úvod > Italština > Požadavky k SZZK > Navazující magisterské studium