Požadavky k SZZK pro studenty přijaté od r. 2015

Požadavky k SZZK  navazujícího magisterského studia oboru Francouzská filologie (platné pro studenty přijaté od r. 2015)

A) JEDNOOBOROVÉ STUDIUM – LINGVISTICKÝ MODUL

I. Francouzský jazyk a jeho vývoj

Student má u zkoušky prokázat schopnost popsat současný francouzský jazyk za pomoci moderní lingvistické terminologie a znalost základních teoretických postupů při popisu jednotlivých jazykových rovin (morfologie, syntax, textová lingvistika, lexikologie). Část zkoušky je věnována rovněž historické mluvnici francouzštiny (periodizace, nejdůležitější etapy vývoje jazyka jako celku i jeho jednotlivých rovin).

4 otázky:

  1. Syntax a morfologie současné francouzštiny (francouzsky)
  2. Textová lingvistika (francouzsky)
  3. Lexikologie (francouzsky nebo česky, dle výběru studenta)
  4. Historická mluvnice (francouzsky nebo česky, dle výběru studenta)

II. Obecná lingvistika

Student má u zkoušky prokázat znalost soudobé obecné lingvistiky, tedy základních pojmů a nejdůležitějších teoretických koncepcí. Požadována je také znalost základních teorií, které určovaly vývoj lingvistiky ve 20. století.

1 otázka (francouzsky nebo česky, dle výběru studenta)

III. Francouzská literatura

Student prokazuje svou orientaci v obdobích a směrech francouzské literatury v literárních, historických a kulturních souvislostech. Měl by osvědčit schopnost situovat přečtená díla do jejich kontextů a komentovat interpretační problémy v daném tematickém okruhu. Ke zkoušce předkládá seznam nejméně 70 děl plus přiměřený rozsah sekundární literatury.

 

B) JEDNOOBOROVÉ STUDIUM – LITERÁRNÍ MODUL

I. Francouzská literatura a frankofonní literatury

Student prokazuje svou orientaci v obdobích a směrech francouzské literatury a frankofonních literatur (Belgie, Kanada, Afrika) v literárních, historických a kulturních souvislostech. Měl by osvědčit schopnost situovat přečtená díla do jejich kontextů a komentovat interpretační problémy v daném tematickém okruhu. Ke zkoušce předkládá seznam nejméně 80 děl francouzské literatury a frankofonních literatur plus přiměřený rozsah literatury sekundární.

II. Teorie literatury

Student prokazuje své znalosti metodologie a terminologie odpovídající současným proudům literární vědy, s přihlédnutím k jednotlivým směrům francouzské literární kritiky. Měl by být schopen srovnat přednosti a případná úskalí jednotlivých přístupů. Zkouška vychází ze seznamu přečtených teoretických děl (minimálně 15), která by student měl být schopen zhodnotit a zařadit do širších souvislostí.

III. Francouzský jazyk

Student má u zkoušky prokázat schopnost popsat současný francouzský jazyk za pomoci moderní lingvistické terminologie a znalost základních teoretických postupů při popisu jednotlivých jazykových rovin (morfologie, syntax, textová lingvistika, lexikologie).

3 otázky:

  1. Syntax a morfologie současné francouzštiny (francouzsky)
  2. Textová lingvistika (francouzsky)
  3. Lexikologie (francouzsky nebo česky, dle výběru studenta)

 

C) DVOUOBOROVÉ STUDIUM – LINGVISTICKÝ MODUL

I. Francouzský jazyk a obecná lingvistika

Student má u zkoušky prokázat schopnost popsat současný francouzský jazyk za pomoci moderní lingvistické terminologie a znalost základních teoretických postupů při popisu jednotlivých jazykových rovin (morfologie, syntax, textová lingvistika, lexikologie). Požadována je také znalost základních teorií, které určovaly vývoj lingvistiky ve 20. století.

3 otázky:

  1. Syntax a morfologie současné francouzštiny (francouzsky) – s přesahem do základních směrů, které určovaly vývoj lingvistiky ve 20. století (strukturalismus, Pražská škola, pragmatika, korpusová lingvistika, generativní lingvistika)
  2. Textová lingvistika (francouzsky)
  3. Lexikologie (francouzsky nebo česky, dle výběru studenta)

II. Francouzská literatura

Student prokazuje svou orientaci v obdobích a směrech francouzské literatury v literárních, historických a kulturních souvislostech. Měl by osvědčit schopnost situovat přečtená díla do jejich kontextů a komentovat interpretační problémy v daném tematickém okruhu. Ke zkoušce předkládá seznam nejméně 70 děl plus přiměřený rozsah sekundární literatury.

 

D) DVOUOBOROVÉ STUDIUM – LITERÁRNÍ MODUL

I. Francouzská literatura a teorie literatury

Student prokazuje svou orientaci v obdobích a směrech francouzské literatury a frankofonních literatur (Belgie, Kanada, Afrika) v literárních, historických a kulturních souvislostech. Měl by osvědčit schopnost situovat přečtená díla do jejich kontextů a komentovat interpretační problémy v daném tematickém okruhu. Ke zkoušce předkládá seznam nejméně 80 děl francouzské literatury a frankofonních literatur plus přiměřený rozsah literatury sekundární. Student také prokazuje své znalosti metodologie a terminologie odpovídající současným proudům literární vědy, s přihlédnutím k jednotlivým směrům francouzské literární kritiky. Měl by být schopen srovnat přednosti a případná úskalí jednotlivých přístupů. Zkouška vychází ze seznamu přečtených teoretických děl (minimálně 10), která by student měl být schopen zhodnotit a zařadit do širších souvislostí.

II. Francouzský jazyk

Student má u zkoušky prokázat schopnost popsat současný francouzský jazyk za pomoci moderní lingvistické terminologie a znalost základních teoretických postupů při popisu jednotlivých jazykových rovin (morfologie, syntax, textová lingvistika, lexikologie).

3 otázky:

  1. Syntax a morfologie současné francouzštiny (francouzsky)
  2. Textová lingvistika (francouzsky)
  3. Lexikologie (francouzsky nebo česky, dle výběru studenta)

Okruhy témat:

Morfologie a syntax

  1. Phrase, énoncé, phrase nominale, constructions impersonnelles.
  2. Prédication, coordination, dépendance.
  3. Fonctions syntaxiques
  4. Phrases déclaratives, interrogatives, impératives, exclamatives ; modes set modalité.
  5. Négation ; passif.
  6. Syntagme nominal ; rôle des déterminants.
  7. Syntagme verbal ; théorie valencielle.
  8. Phrase complexe ; juxtaposition, coordination, subordination.
  9. Propositions subordonnées.
  10. Constructions infinitives et participiales.
  11. Perspective fonctionnelle de la phrase ; inversion, détachement, extraction.
  12. Grammaire générative ; analyse en constituants immédiats.

Literatura k morfologii a syntaxi

  • RIEGEL, M., et aliiGrammaire méthodique du français, Paris, PUF, 2000/2009
  • HENDRICH, J. et aliiFrancouzská mluvnice, Praha, SPN, 1992
  • GREVISSE, M., Le bon usage, Paris – Gembloux, Duculot, 1993
  • DUBOIS, J., LAGANE, R., La nouvelle grammaire du français, Paris, Larousse, 1973
  • TOURATIER, Ch., Le système verbal français, Paris, Armand Colin, 1996
  • WAGNER, R.-L., PINCHON, J., Grammaire du français classique et moderne, Paris, Hachette, 1962 – rééditions
  • BÉCHADE, H.-D., Syntaxe du français moderne et contemporain, Paris, PUF, 1989
  • FEUILLET, J., Introduction à l’analyse morphosyntaxique. Paris: PUF, 1988
  • GREPL, M., KARLÍK, P., Skladba češtiny, Olomouc, Votobia,1998
  • LE GOFFIC, P., Grammaire de la Phrase Française, Paris, Hachette, 1993
  • WILMET, M., Grammaire critique du français, Paris, Hachette, Louvain-la-Neuve, Duculot, 1997

Textová lingvistika

  1. L’énonciation – le discours – le texte. Les conditions de la production d’un texte.
  2. L’énoncé, unité de base textuelle. L’énoncé et la phrase. L’énoncé et la référence. L’énoncé et la fonction communicative.
  3. La cohérence textuelle. Les relations de cohérence textuelle. La règle de répétition, la règle de progression.
  4. Les relations anaphoriques.
  5. La perspective fonctionnelle de l’énoncé et l’intégration de l’information dans le texte (le thème, le rhème; le contexte, le connu, le contextualisé).
  6. L’enchaînement thématique. Les progressions thématiques.
  7. La phrase française et la perspective fonctionnelle de l’énoncé. Les procédés de la perspective fonctionnelle de l’énoncé. Les procédés syntaxiques de rhématisation / thématisation.

Literatura k Textové lingvistice

  • COMBETTES, B., Pour une grammaire textuelle: la progression thématique, Duculot, Paris 1988
  • DANEŠ, F., Jazyk a text (odd.V – textová lingvistika), Univerzita Karlova – FF, Praha 1999
  • HRBÁČEK, J., Nárys textové syntaxe spisovné češtiny, Trizonia, Praha 1994
  • LOUCKÁ ,H., Introduction à la linguistique textuelle, Univerzita Karlova – nakladatelství Karolinum, Praha 2005
  • MAINGUENEAU, D., Eléments de linguistique pour le texte littéraire, Bordas, Paris 1990
  • WEINRICH, H., Grammaire textuelle du français, Didier/Hatier, Paris 1989

 

Lexikologie

  1. Tvoření slov obecně
  2. Derivace
  3. Kompozice
  4. Problematika výpůjček
  5. Neologie
  6. Fr. lexikografie – přehled
  7. Vývoj fr. lexika

Literatura k Lexikologii

Anscombre, J.-C. (1990) Pourquoi un moulin à vent n’est pas un ventilateur, in : Langue française, No. 86/1990;
Apothéloz, D. (2002) La construction du lexique français, Paris-Gap, Ophrys;
La néologie lexicale, Langages 36, 1974;
Langue française No. 113, mars 1997 – Aux sources de la polysémie nominale;
Langue française No. 103, Le lexique : construire l’interprétation
Benveniste, E. (1974) Formes nouvelles de la composition nominale, in : Problèmes de

linguistique générale, II;

Benveniste, E. (1974) Fondements syntaxiques de la composition nominale, in : Problèmes de linguistique générale II,;
Collinot, A. – Mazière, F. (1997) Un prêt à parler : le dictionnaire, Paris, PUF;
Corbin, D. (1987) Morphologie dérivationnelle et structuration du lexique,Tuebingen, Niemeyer;
Croft, W. – Cruse D.A. (2004) Cognitive Linguistics, Cambridge University Press;
Cruse, D.A. (1989) Lexical Semantics, Cambridge University Press,
Čermák, F. et al. (1995) Manuál lexikografie, Praha, H & H;
Dubois, J, – Dubois-Charlier, F. (1999) La dérivation suffixale en français, Paris, Nathan;
Greimas, A. J. (1966) La sémantique structurale, Paris, Larousse;
Gross, G. (1996) Les expressions figées en français, Paris-Gap, Ophrys;
Guilbert, L. (1975) La créativité lexicale, Paris, Larousse,
Kleiber, G. (1990) La sémantique du prototype, Paris, PUF;
Matoré, G. (1968) Histoire des dictionnaires français, Paris, Larousse;
Niklas-Salminen, A. (1997) La lexicologie, Paris, Armand Colin;
Picoche J. (1976) Précis de lexicologie française, Paris, Nathan, 1976
Pruvost, J. – Sablayrolles, J.-F. (2003) Les néologismes, Paris, PUF – Que sais-je;
Zwanenburg,W. Französisch : Wortbildungslehre. Formation des mots, in : Lexicon der Romanischen Linguistik, vol. V/1, 1990

 

 

Historická mluvnice

Fonetický/morfologický komentář k jednomu z deseti veršů typu :

  1. Qu’il ne puet estre sanz grant preu. (Perceval, v. 10)
  2. Qant la rien que je plus amoie
  3. Voi morte, vie que me vaut? (Perceval, vv.3384-5)

Literatura k Historické mluvnici

Zink, G. (1989). Phonétique historique du français, Paris: PUF.

Zink, G. (1994). Morphologie du français médiéval, Paris: PUF.

Picoche, J. (1979). Précis de morphologie historique du français, Paris: Nathan.

De la Chaussée, F. (1979). Initiation à la phonétique historique de l’ancien français, Klincksieck, 1979.

Joly, G. (1995). Précis de phonétique historique du français. Paros: Armand Colin.

Obecná lingvistika

  1. Jazyk, systém, funkce
  2. Problematika vzniku a vývoje jazyka
  3. Gramatické kategorie
  4. Problematika slovních druhů
  5. Jazyková typologie
  6. Filozofie jazyka
  7. Korpusová lingvistika
  8. Kognitivní lingvistika
  9. Problematika klasifikace románských jazyků
  10. Vznik a vývoj románských jazyků
  11. Vývoj francouzštiny, problematika gramatikalizace

 

Literatura k Obecné lingvistice :

Čermák, F (1997). Jazyk a jazykověda. Praha: Pražská imaginace.

Čermák, F. (2010). Lexikon a sémantika. Praha: LN.

Čermák, F. – Blatná, R. (2006). Korpusová lingvistika, stav a modelové přístupy. Praha: LN.

Černý, J. (1996). Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.

Croft, W. – Cruse, D.A. (2004). Cognitive linguistics. CUP.

Croft, W. (1990). Typology and Universals. CUP.

Posner, R. (1996). The Romance languages. CUP.

Literatura k Dějinám francouzského jazyka

Brunot, Ferdinand (1906). Histoire de la langue française, Tome II – Le Seizième siècle, Paris: Armand Colin.

Bruneau, Charles (1958). Petite histoire de la langue française, 2 vol., Paris: Armand Colin.

Caput, Jean-Pol (1972). La langue française, histoire d´une institution, 2 vol., Paris: Larousse.

François, Alexis (1959). Histoire de la langue française cultivée des origines à nos jours, Tomes I-II. Genève: A. Jullien.

Chaurand, Jacques et al. (1999). Nouvelle histoire de la langue française,Paris: Seuil.

Lodge, Anthony R. (1997). Le français, Histoire d´un dialecte devenu langue, Paris: Fayard.

Lodge, Anthony R. (2004). A Sociolinguistic History of Parisian French,Cambridge University Press.

Marchello-Nizia, Christiane / Picoche, Jacqueline (1994). Histoire de la langue française. Paris: Nathan.

Marchello-Nizia, Christiane (1999). Le français en diachronie : douze siècles d´évolution. Paris: Ophrys.

Rey, A, – Duval, F. – Siouffi, G. (2007). Mille ans de langue française.Paris: Perrin.

Tritter, Jean-Louis (1999). Histoire de la langue française. Paris: Ellipses.

b)

Fournier, Nathalie (2002). Grammaire du français classique. Paris: Belin.

Gougenheim, Georges (1974). Grammaire de la langue française du 16esiècle. Paris: Picard.

Lardon, Sabine – Thomine, Marie-Claire (2009). Grammaire du français de la Renaissance. Paris: Garnier.

Marchello-Nizia, Christiane (1992). Histoire de la langue française aux XIVe et XVe siècles, Paris: Dunod.

Matoré, Georges (1988). Le vocabulaire et la société du XVIe siècle, Paris: PUF.

Rickard, Peter (1968). La langue française au seizième siècle, Cambridge: Cambridge University Press.

Séguin, Jean-Pierre (1972). La langue française au XVIIIe siècle. Paris: Bordas.

Francouzská literatura / frankofonní literatury (doporučené sekundární zdroje)

  • BERSANI, Jacques, LECARME, Jacques, VERCIER, Bruno. La littérature en France de 1945 à 1981, Paris: Bordas, 2003.
  • BIRON, Michel et al. Histoire de la littérature québécoise. Montréal: Boréal, 2007.
  • BRUNEL, Pierre, BELLENGER, Yvonne, COUTY, Daniel, SELLIER, Philippe, TRUFFET, Michel, GOURDEAU, Jean-Pierre. Histoire de la littérature française I, II. Paris: Bordas, 2001.
  • BRUNEL, Pierre. La littérature française du XXe siècle. Paris: Nathan/VUEF, 2002.
  • BRUNEL, Pierre. Où va la littérature française aujourd’hui? Paris: Vuibert, 2002.
  • BURNIAUX, Robert, FRICKX, Robert. La Littérature belge d’expression française. Paris: P.U.F., 1980.
  • CASSISTA, Claude, WEINMANN, Heinz, CHAMBERLAND, Roger. Littérature québécoise : des origines à nos jours. Montréal: Hurtubise, 1996.
  • COUTY, Daniel. Histoire de la littérature française. Paris : Larousse/VUEF, 2002.
  • ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin naší vzdělanosti. 4 svazky. (první tři svazky nakl. H&H, Jinočany, čtvrtý díl pak nakl. Academia v Praze, 1996-2009.
  • ESMEIN, Camille (éd.). Poétiques du roman. Scudéry, Huet, Du Plaisir et autres textes théoriques et critiques du XVIIe siècle sur le genre romanesque. Paris : Honoré Champion, 2004.
  • ESMEIN-SARRAZIN, Camille. L’Essor du roman. Discours théorique et constitution d’un genre littéraire au XVIIe siècle. Paris : Honoré Champion, 2008.
  • FORESTIER, Georges. Introduction à l’analyse des textes classiques. Paris : A. Colin, 2012 (4e éd.)
  • FORESTIER, Georges. La Tragédie française. Passions tragiques et règles classiques. Paris : A. Colin, 2010.
  • HAMEL, Réginald, Panorama de la littérature québecoise contemporaine. Montréal: Guérin, 1997.
  • JAMEK, Václav. Duch v plné práci. Praha: Torst, 2003.
  • JOIRET, Michel, BERNARD, Marie-Ange. Littérature belge de langue française. Bruxelles/Paris: Didier Hatier, 1999.
  • KOPAL, Josef. Dějiny francouzské literatury. Praha: Melantrich, 1949.
  • KYLOUŠEK, Petr. Dějiny francouzsko-kanadské a quebecké literatury. Brno: Host, 2005.
  • LAGARDE, André, MICHARD, Laurent, Les grands auteurs français au programme : Moyen Age – XVIe siècle – XVIIe siècle – XVIIIe siècle – XIXe siècle – XXe siècle. Paris : Borad, 2000-2005. (Středoškolská učebnice, obsahuje ukázky.)
  • LANSON, Gustave. Histoire de la littérature française. Paris: Librairie Hachette, 1920.
  • LAUVERGNAT-GAGNIÈRE, Christiane et al. Précis de littérature française. Paris: Nathan Université, 2002.
  • PAVEL, Thomas. La Pensée du roman. Paris: Gallimard, 2003.
  • PAVEL, Thomas. L’Art de l’éloignement. Essai sur l’imagination classique. Paris: Gallimard, 1996.
  • PELÁN, Jiří. Kapitoly z francouzské a italské literatury. Praha: Torst, 2000.
  • PELÁN. Jiří. Kapitoly z francouzské, české a italské literatury. Praha: Karolinum, 2007.
  • SPITZER, Leo. Stylistické studie z románských literatur. Praha: Triáda, 2010.
  • ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. I-IV. Praha: Sfinx/SNKLU, 1947-1962.
  • ŠRÁMEK, Jiří. Panorama francouzské literatury od počátku po současnost, I-II. Brno: Host, 2012.
  • THIBAUDET, Albert. Histoire de la littérature française. Présenté par Michel Leymarie. Paris: CNRS, 2008.
  • VIART, Dominique, VERCIER, Bruno. La littérature française au présent. Paris: Bordas, 2005.
  • VESELÝ, Jindřich. Studie z francouzského osvícenství: román a rozum. Praha: Karolinum, 2003.
  • WOUTERS, Liliane. Panorama de la poésie française de Belgique. Bruxelles: Editions Jacques Antoine, 1976.
  • ZINK, Michel. Introduction à la littérature française du Moyen Âge. Paris : Le Livre de Poche, 1993.

Francouzská literatura – primární zdroje (seznamy jsou jen orientační, mohou zahrnovat i jiné tituly)

Středověk

La Chanson de Roland (éd. critique et traduction de Ian Short, Le Livre de Poche, Paris, 1990; český překlad J. Pelána, Odeon, Praha, 1987; viz také J. Pelán: „Překlad konformní a adaptační (na okraj překladu Písně o Rolandovi)“, dostupné online: http://souvislosti.cz/298pel.html)

Rutebeuf (alespoň ve výboru): Život bez rukávů: z díla francouzského básníka z 13. století. Přel. L. Čivrný, Mladá fronta, Praha, 1991.)

Guillaume de Lorris: Roman de la Rose (Román o růži. Přel. O. F. Babler, poznámkami opatřil J. Lehár, Odeon, Praha, 1977.)

Marie de France: Les Lais (Milostné příběhy ze staré Francie. Přel. O. F. Babler a J. Konůpek, Praha, SNKLHU, 1958.)

Kurtoazní lyrika a okcitánská poezie (alespoň jednu antologii, např. Rudel, J.: Vzdálená láska. Přel. J. Pelán. Zblov, Opus, 2013; Černý, Václav (ed.): Srdce ve mně sténá: Výbor z milostné poezie trobadorů. Praha, Odeon, 1970; Přátelé, přiléhavý složím vers: písně okcitánských trubadúrů. Překlad J. Holub a J. Prokop. Praha, Argo, 2001.)

Tristan et Yseut (alespoň Béroulova verze; Béroul (ed. D. Poirion). Tristan et Yseut. Paris, Gallimard, 2000.)

Chrétien de Troyes: alespoň 1 román; Cligés. Přel. J. Konůpek. Praha, Odeon, 1967.)

Putování za Svatým Grálem. Přel. Jiří Pelán. Praha, Triáda, 2006. (Obsahuje velmi zasvěcenou studii J. Pelána o artušovské tematice ve středověku.)

Fablely (Smích staré Francie: výbor ze starofrancouzských povídek veršem. Přel. P. Eisner. Praha, Odeon, 1975.)

Jean de Joinville: Život Ludvíka Svatého, krále francouzského; Vyznání víry; List Ludvíkovi X. Přel. D. Navrátilová. Praha, Argo, 2014.

Jean Froissart: Ballades et rondeaux. Ed. R. S. Baudouin. Genève, Droz, 1978.

Jean Froissart: Kronika stoleté války. Přel. Alois Bejblík. Praha, Mladá fronta, 1977.

Charles d’Orléans: Pro moje srdce vězněné. Přel. Gustav Francl. Praha, Vyšehrad, 2003.

Středověké francouzské kroniky (Černý, Václav (ed). Templáři, křižáci a kacíři ve starých francouzských kronikách. Přel. V. Černý. Praha, Academia, 2009.)

François Villon: Já, François Villon. Přel. O. Fischer. Praha, Litomyšl, 2005. (K překladům Villona do češtiny, viz J. Pelán: „České překlady Françoise Villona“, dostupné na webových stránkách Obce překladatelů, http://obecprekladatelu.cz.mujnovyweb.uvirt10.active24.cz/_ftp/docs/Pelan.doc

Alain Chartier: La belle dame sans mercy et les poésies lyriques. Ed. A. Piaget. Genève, Droz, 1949.

Raný novověk: renesance, humanismus, baroko a klasicismus

Clément Marot: L’Adolescence clémentine (1532), L’Enfer (1539)

Pierre Ronsard: alespoň Les Amours (1552-1553), č. Lásky a jiné verše, přel. V. Holan, Praha, SNKLHU, 1956; La Franciade (1572, stačí úryvky)

Joachim du Bellay: Les Regrets (1558), č. Stesky, přel. E. Knobloch, SNKLHU, Praha 1964) – alespoň dvě básnické sbírky

Marguerite de Navarre: Heptaméron (1559, č. K. Šafář, Praha, SNKLHU, 1960)

François Rabelais: Pantagruel (1532), Gargantua (1534 nebo 1535), Le Tiers Livre (1546), Le Quart Livre (1552), Le Cinquième Livre (1564). Alespoň první dvě knihy, č. Jihočeská Teléma, více vydání.

Montaigne: Essais (1580-1592, alespoň v rozsahu výboru Václava Černého, Eseje, Praha, Odeon, 1966, reed. 1995)

Philippe Desportes, Jean-Baptiste Chassignet, Jean de Sponde, Agrippa d’Aubigné (Les Tragiques, 1616) a další barokní básníci – zastoupeni v antologii Jeana Rousseta, Anthologie de la Poésie baroque française. 2 tomes. Paris, J. Corti, 1988.

Jean de Sponde: Œuvres littéraires: suivies d’Écrits apologétiques avec des Juvénilia. Genève, Droz, 1978.

Jean de Sponde: O smrti. Přel. J. Pelán. Zblov, Opus, 2005.

François de Malherbe: Les Larmes de Saint Pierre (1587), Commentaire sur Desportes (1616)

Honoré d’Urfé: Astrée (1607-1627, alespoň úryvky)

Théophile de Viau: Pyrame et Thisbé (1617)

Charles Sorel: La Vraie Histoire comique de Francion (1623)

Jean Mairet: Sophonisbe (1634)

Jean de Rotrou: Le Véritable Saint Genest (1647)

Madeleine de Scudéry: Clélie (1654-1661; alespoň ve výboru D. Denisové, Gallimard, Folio, 2006.)

Pierre Corneille: Médée (1635), Le Cid (1637), Cinna (1642), Héraclius (1647), Œdipe (1659), Suréna (1674)

Jean-Louis Guez de Balzac: Œuvres diverses (1644)

Molière: alespoň Les Précieuses ridicules (1659), Le Bourgeois gentilhomme (1670), Tartuffe (1669), Le Misanthrope (1666)

Jean Racine: alespoň Andromaque (1667), Britannicus (1669), Bérénice (1670), Iphigénie (1674), Phèdre (1677), Esther (1689), Athalie (1691) – číst nejraději ve vydáních G. Forestiera (souborně v Pléjádě, Paris, Gallimard, 1999), nebo jednotlivě v kapesních vydáních.

Dominique Bouhours: Les entretiens d’Ariste et d’Eugène (1671)

Jean de La Fontaine: Les Fables (1668-1693)

La Rochefoucauld: Réflexions ou Sentences et Maximes morales (1665)

Blaise Pascal: Les Provinciales (1656-1657), Les Pensées (1670)

Mme de La Fayette: La Princesse de Clèves (1678)

Nicolas Boileau: L’Art poétique (1674), Épîtres (1693), Les Satires (1666-1711)

Charles Perrault: Le Siècle de Louis-le-Grand (1687)

Jean de La Bruyère: Les Caractères (1688)

Bernard Le Bovier de Fontenelle: Entretiens sur la pluralité des mondes (1686)

Fénelon: Les Aventures de Télémaque (1699)

Raný novověk: obnovená preciozita a osvícenství

Pierre C. de Chamblain de Marivaux: La surprise de l’amour (1722), La Vie de Marianne (1731-1741), Le Télémaque travesti (1736)

Montesquieu: Les Lettres persanes (1723)

Madame de Graffigny: Lettres d’une Péruvienne (1747, 2. vyd. 1752)

Voltaire: Oreste (1750), Candide (1759), Le Siècle de Louis XIV (1751, úryvky)

Denis Diderot: alespoň Jacques le Fataliste et son maître (1765-1784), Lettres à Sophie Volland (ed. Jean Varlost, Gallimard, Folio classique č. 1547, mnoho reedic) a Le Rêve de d’Alembert (1769)

Jean-Jacques Rousseau: alespoň Julie ou La Nouvelle Héloïse (1761) a Les Confessions (1782-1789)

Choderlos de Laclos: Les liaisons dangereuses (1782)

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais: Le mariage de Figaro (1778/uvedeno až 1784)

Donatien Alphonse François de Sade: Justine (1791)

Devatenácté století

François-René de Chateaubriand: Atala (1801), René (1802), Les Mémoires d’outre-tombe (1850, posmrtně)

Mme de Staël: Corinne ou l’Italie (1807), De la littérature (1800), De l’Allemagne (1810)

Alphonse de Lamartine: Méditations poétiques (1820)

Alfred de Musset: Les Nuits (1841)

Victor Hugo: Notre-Dame de Paris (1831) a Les Misérables (1862) + alespoň jedna básnická sbírka (např. Les Châtiments, 1853)

Stendhal: Racine et Shakespeare (1825), Le Rouge et le Noir (1830), La Chartreuse de Parme (1839)

Honoré de Balzac: Le Père Goriot (1835) a Eugénie Grandet (1833) + alespoň jeden další román

Théophile Gautier: Mademoiselle de Maupin (1835), Émaux et Camées (1852)

Gérard de Nerval: Les Filles du feu (1854), Aurélia ou le Rêve et la vie (1855)

Baudelaire: Les Fleurs du Mal (1857, číst však rozšířené vydání z roku 1861), L’Art romantique (1868)

Gustave Flaubert: alespoň Madame Bovary (1857) a L’Éducation sentimentale (1869)

Paul Verlaine: Poèmes saturniens (1866), Fêtes galantes (1869), Romances sans paroles (1874), Sagesse (1880), Les Poètes maudits (1881), Jadis et Naguère (1881)

Arthur Rimbaud: Lettres du voyant (1871), Une Saison en enfer (1873), Illuminations (1872-1873, vydáno souborně 1886)

Guy de Maupassant: Boule-de-Suif (1880), Une vie (1883), Bel-Ami (1885), Le Horla (1887)

Émile Zola: Thérèse Raquin (1867), L’Assommoir (1877), Nana (1880), Au Bonheur des Dames (1883), La Bête humaine (1890)

Joris-Karl Huysmans: À rebours (1884)

José-Maria de Heredia: Les Trophées (1893)

Stéphane Mallarmé: Igitur (1869), L’Après-midi d’un faune (1876), Album de vers et de prose (1887), Les Poésies de Stéphane Mallarmé (1887), Vers et prose (1893), Divagations (1897), Un coup de dés jamais n’abolira le hasard (1897)

Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac (1897)

 

Dvacáté století

Alfred Jarry: Messaline (1901), Le Surmâle (1902)

Romain Rolland: Jean-Christophe (1904-1912)

Paul Claudel: Partage de midi (1905)

Anatole France: L’Île des Pingouins (1908)

Charles Péguy: Le Mystère de la charité de Jeanne d’Arc (1910)

Guillaume Apollinaire: Alcools (1913)

Blaise Cendrars: Prose du Transsibérien et de la petite Jehanne de France (1913)

Alain-Fournier : Le Grand Meaulnes (1913)

Marcel Proust : Du côté de chez Swann (1913)

Jules Romains: Les Copains (1913)

Maurice Barrès: La Colline inspirée (1913)

André Gide: Les Caves du Vatican (1914), Les Faux-Monnayeurs (1925)

Max Jacob: Le Cornet à dés (1916)

Paul Valéry: La Jeune Parque (1917)

Colette : Chéri (1920)

André Breton: Les Manifestes du surréalisme (1924, 1929), Nadja (1928)

Louis Aragon: Le Paysan de Paris (1926), Aurélien (1944)

François Mauriac: Thérèse Desqueyroux (1927), Le Nœud de vipères (1932)

Gabriel Marcel: Journal métaphysique (1927)

Jean Giono: Colline (1929), Les Âmes fortes (1950)

Jean Cocteau: Les Enfants terribles (1929)

Antoine de Saint-Exupéry: Vol de nuit (1931)

Louis-Ferdinand Céline: Le Voyage au bout de la nuit (1932)

André Malraux: La condition humaine (1933)

Jean Giraudoux: La guerre de Troie n’aura pas lieu (1935)

Georges Bernanos : Journal d’un curé de campagne (1936)

Henri Michaux: Voyage en Grande Garabagne (1936)

Antonin Artaud: Le Théâtre et son double (1938)

Jean-Paul Sartre: La Nausée (1938), Huis-clos (1943)

Jean Anouilh: Antigone (1944)

Albert Camus: L’étranger (1942), La Chute (1956)

Jacques Prévert: Paroles (1946)

Samuel Beckett: En attendant Godot (1949), Oh les beaux jours (1963)

Marguerite Yourcenar : Mémoires d’Hadrien (1951)

Eugène Ionesco : La Cantatrice chauve (1950), Les Chaises (1952)

René Daumal : Le Mont analogue (1952)

Alain Robbe-Grillet : La Jalousie (1957)

Michel Butor: La Modification (1957)

Marguerite Duras: Moderato cantabile (1958)

Nathalie Sarraute: Le Planétarium (1959)

Raymond Queneau: Les Fleurs bleues (1965)

Patrick Modiano: La Ronde de nuit (1969)

Georges Perec: W ou le souvenir d’enfance (1975)

Romain Gary / Émile Ajar : La Vie devant soi (1975)

Jean-Philippe Toussaint : La Salle de bain (1985)

Jean-Marie Gustave Le Clézio: Onitsha (1991)

Pascal Quignard : Tous les matins du monde (1991)

Marie Ndiaye : La Sorcière (1996)

Michel Houellebecq: Les Particules élémentaires (1998)

Jean Echenoz: Je m’en vais (2001)

Sylvie Germain: Magnus (2005)

Pierre Lemaitre : Au revoir là-haut (2014)

Laurent Binet : La Septième Fonction du langage (2015)

Kanadská frankofonní literatura

Philippe Aubert de Gaspé fils: L’influence d’un livre (1837)

Philippe Aubert de Gaspé père: Les anciens Canadiens (1863)

Patrice Lacombe: La Terre paternelle (1846)

Antoine Gérin-Lajoie: Jean Rivard, le défricheur (1874), Jean Rivard, économiste (1876)

Laure Conan: Angéline de Montbrun (1882)

Rodolphe Girard: Marie Calumet (1904)

Émile Nélligan: Émile Nelligan et son oeuvre (1904)

Paul Morin : Paon d’émail (1911)

Louis Hémon: Maria Chapdelaine (1913)

Lionel Groulx: Les rapaillages (1916)

Albert Laberge: La Scouine (1918)

Claude-Henri Grignon: Un homme et son péché (1933)

Jean-Charles Harvey: Les Demi-civilisés (1934)

Roger Lemelin: Au pied de la pente douce (1944)

Germaine Guèvremont: Le Survenant (1945)

Gabrielle Roy: Bonheur d’occasion (1945)

Paul-Émile Borduas: Refus global (1948)

Yves Thériault: Agaguk (1958)

Gérard Bessette: Le libraire (1960)

Jacques Renaud: Le Cassé (1964)

Jacques Ferron: Contes du pays incertain (1962), L’Amélanchier (1970)

Hubert Aquin: Prochain épisode (1965)

Marie-Claire Blais: Une saison dans la vie d’Emmanuel (1965)

Claude Jasmin: Pleure pas, Germaine (1966)

Réjean Ducharme: L’Avalée des avalés (1966)

Jacques Godbout: Salut Galarneau (1967), Les têtes à Papineau (1981)

Michèle Lalonde: Speak White! (1968)

Michel Tremblay: Les Belles-soeurs (1968), La grosse femme d’à côté est enceinte (1978)

Victor Lévy-Beaulieu: Race de monde (1969)

Gaston Miron (Hexagone): L’Homme rapaillé (1970)

Jean-Paul Desbiens: Les insolences du Frère Untel (1970)

Louky Bersianik: L’Euguélionne (1976)

Anne Hébert: Kamouraska (1970), Les Fous de Bassan (1982)

Yves Beauchemin: Le Matou (1981)

Régine Robin: La Québécoite (1983)

Jacques Poulin: Volkswagen Blues (1984)

Dany Laferrière: Comment faire l’amour avec un nègre sans se fatiguer (1985), Le Cri des oiseaux fous (2000)

Jacques Godbout: Une histoire américaine (1986)

Nicole Brossard: Le désert mauve (1987)

Monique LaRue: Copies conformes (1989)

Pierre Turgeon: La première personne (1992)

Nancy Huston: Cantique des plaines (1993), Professeurs de désespoir (2004)

Sergio Kokis: Le Pavillon des miroirs (1994), Le Maître de jeu (1999)

Gaétan Soucy: La petite fille qui aimait trop les allumettes (2000)

Nelly Arcan: Putain (2001)

Émile Ollivier: La Brûlerie (2004)

Nicolas Dickner: Nikolski (2005)

Ying Chen: La Mémoire de l’eau (2006)

Catherine Mavrikakis: Le Ciel de Bay City (2008)

Jocelyne Saucier: Jeanne sur les routes (2006), Il pleuvait des oiseaux (2011)

Éric Plamondon: Hongrie-Hollywood Express (2011), Mayonnaise (2012), Pomme S (2013)

 

Belgická frankofonní literatura

Charles De Coster : La Légende et les Aventures héroïques, joyeuses et glorieuses d’Ulenspiegel et de Lamme Goedzak au pays de Flandres et ailleurs (1867)

Maurice Maeterlinck : Serres chaudes (1889), Les Aveugles (1890), Pelléas et Mélisande (1892), L’Oiseau bleu (1908)

Georges Rodenbach : Bruges-la-Morte (1892), Le Carillonneur (1897)

Émile Verhaeren : Les Villes tentaculaires (1895)

Camille Lemmonier : Un Mâle (1881)

Fernand Crommelynck : Le cocu magnifique (1921)

Marie Gevers :  La Comtesse des digues (1931)

Clément Pansaers : L’Apologie de la paresse (1917), Le Pan-Pan au cul du nu nègre (1920), Les Saltimbanques. Comédie du Polyèdre pour marionnettes vivantes (2009)

Paul Nougé : Histoire de ne pas rire (1980), L’Expérience continue (1981)

Marcel Mariën : Les Fantômes du Château de cartes (1981)

Louis Scutenaire : Les Haches de la vie (1937)

Christian Dotremont : La pierre et l’oreiller (1955)

Henri Michaux :Un barbare en Asie (1933), Plume (1938), La Vie dans les plis (1949), Misérable Miracle (La mescaline) (1972)

Jacqueline Harpman : La plage d’Ostende (1991)

Jean-Philippe Toussaint : La Télévision (1997)

 

Teorie literartury

ARISTOTE. Poétique, Paris: Librairie Générale Française, 1990.

AUERBACH, Erich. Mimésis. La représentation de la réalité dans la littérature occidentale. Paris: Gallimard, 1968.

BACHELARD, Gaston. La psychanalyse du feu. Paris: Gallimard, 2007.

BACHELARD, Gaston. La poétique de l’espace. Paris: PUF, 2012.

BAKHTINE, Mikhaïl. Esthétique et Théorie du roman. Paris: Gallimard, 1978.

BARTHES, Roland. Le Degré zéro de l’écriture. Paris: Seuil, 1966.

BARTHES, Roland. Critique et Vérité. Paris: Seuil, 1966.

BARTHES, Roland. Poétique du récit. Paris: Éditions du Seuil, 1977.

BAUDOUIN, Charles. La psychanalyse et l’art. Paris: Librairie Félix Alcan, 1928.

BERGEZ, Daniel. Vocabulaire de l’analyse littéraire. Paris: Dunod, 1994.

BERGEZ, Daniel, GÉRAUD, Violaine, ROBRIEUX, Jean-Jacques. Vocabulaire de l’analyse littéraire. Paris: Dunod, 1994.

BETTELHEIM, Bruno. Psychanalyse des contes de fées. Paris: Hachette, 1998.

BOURDIEU, Pierre. Les règles de l’art : genèse et structure du champ littéraire. Paris: Seuil, 1992.

CHEVREL, Yves. L’étudiant chercheur en littérature. Paris: Hachette, 1992.

CHKLOVSKI, Victor. Sur la théorie de la prose. Lausanne: L’Âge d’homme, 1973.

COLONNA, Vincent. Autofiction & autres mythomanies littéraires. Auch: Tristram, 2004.

COMPAGNON, Antoine. Le Démon de la théorie. Paris: Éditions du Seuil, 1998.

DESSONS, Gérard. Approche des théories de la littérature. Paris: Armand Colin, 2005.

ECO, Umberto. L’œuvre ouverte. Paris: Éditions du Seuil, 1965.

ECO, Umberto. Lector in fabula. Paris: Grasset, 1979.

FRAISSE, Emmanuel. Questions générales de littérature. Paris: Éditions du Seuil, 2001.

FREUD, Sigmund. L’inquiétante étrangeté et autres essais. Paris: Gallimard, 1988.

FREUD, Sigmund. Sur le rêve. Paris: Gallimard Education, 1990.

GENETTE, Gérard, Figures III, Paris, Éditions du Seuil, 1972.

JAKOBSON, Roman. Théorie de la littérature. Paris: Seuil, 1965.

JAKOBSON, Roman. Questions de poétique. Paris: Seuil, 1973.

JAUSS, Hans Robert. Pour une esthétique de la réception. Paris: Gallimard, 1978.

KRISTEVA, Julia. La Révolution du langage poétique. Paris: Seuil, 1974.

KUNDERA. L’art du roman. Paris: Gallimard, 1986.

LANSON, Gustave. Histoire de la littérature française. Paris: Hachette, 1906.

LEJEUNE, Philippe. Le pacte autobiographique. Paris, Éditions du Seuil, 1996.

MAURON, Charles. Des métaphores obsédantes au mythe personnel: introduction à la psychocritique. Paris: José Corti, 1963.

MEIZOZ, Jérôme. Postures littéraires. Mises en scène modernes de l’auteur. Genève: Slatkine Érudition, 2007.

MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon, 1971.

PECHAR, Jiří. Interpretace a analýza literárního díla. Praha: Filosofia, 2002.

PIÉGAY-GROS, Nathalie. Introduction à l’intertextualité. Paris: Nathan, 1996.

POULET, Georges. Etudes sur le temps humain (1, 2, 3). Paris: Union générale d’éditeurs, 1972.

RAVOUX-RALLO, Élisabeth. Méthodes de critique littéraire. Paris: Armand Colin, 2002.

RICHARD, Jean-Pierre. Poésie et profondeur. Paris: Seuil, 1976.

RIFFATERRE, Michael. La production du texte. Paris: Seuil, 1979.

ROGER, Jérôme. La critique littéraire. Paris: Nathan/HER, 2001.

SAINTE-BEUVE. Causeries du lundi, volume I. Nabu Press, 2010.

SPITZER, Leo. Études de style. Paris: Gallimard, 1970.

STAROBINSKI, Jean. La relation critique. Paris: Gallimard, 2001.

TADIÉ, Jean-Yves. La critique littéraire au XXe siècle. Paris: Belfond, 1987.

TODOROV, Tzvetan. Théories du symbole. Paris: Éditions du Seuil, 1977.

TODOROV, Tzvetan. Critique de la critique. Paris: Éditions du Seuil, 1984.

TODOROV, Tzvetan. La notion de littérature. Paris: Éditions du Seuil, 1987.

TYNIANOV, Iouri. Le Vers lui-même. UGE, 1977.

WELLEK, René, WARREN, Austin. La Théorie littéraire. Paris: Seuil, 1971.

Úvod > Ústav/katedra > Oddělení/obory > Francouzština > Požadavky k SZZK > Požadavky k SZZK pro studenty přijaté od r. 2015