Požadavky k BZK (dobíhající akreditace, pro studenty, kteří nastoupili ke studiu do r. 2014 včetně)

Požadavky k bakalářské státní závěrečné zkoušce – Francouzská filologie

Předměty

Francouzský jazyk  – jednooborové studium

Praktické ovládání francouzštiny – studium v kombinaci  

  • Písemná a ústní zkouška ověřuje  znalosti jazykových prostředků  a dovednosti jejich užití  (C1), spojené se znalostí francouzské (i frankofonní) civilizace.

Písemná zkouška

a) jazykový test  (60 minut)

  • ověřuje znalost a užití jazykových prostředků (gramatika, lexikum, frazeologie, lexikální a syntaktická synonymie)
  • zahrnuje znalost fungování jazykových prostředků v textu

b) poslech s porozuměním  (45 minut)

  • ověřuje různými písemnými formami dovednost porozumění publicistickému textu ze zvukového záznamu

c) souvislé pojednání  (90 minut)

  • rozvíjející argumentaci na dané téma probraných komunikačních oblastí
  • ověřuje dovednost užití jazykových prostředků a strukturaci  konkrétního útvaru souvislého psaného projevu, v rozsahu  2 – 2,5 stran, formátu A 4
  • s možností užití výkladového slovníku

Ústní zkouška

  • ověřuje dovednost souvislého mluveného projevu i mluvené interakce na téma ze současné francouzské (i frankofonní) civilizace

 

Civilisation contemporaine

  1. La France –
    a) carte géographique
    b) carte économique
    c) carte touristique
  2. Le pouvoir exécutif et le pouvoir législatif en France
  3. a) Les partis politiques en France
    b) Les « intellectuels » français et leur rôle politique
  4. La France dans l´Union européenne.
  5. Les rapports entre la France et la République tchèque
  6. Le travail et l´emploi (la semaine de travail, le congé payé, la protection sociale; le chômage)
  7. L´Immigration (les vagues de l´immigration au XXe siècle; le modèle républicain français de l´intégration des immigrés; l´échec de l´intégration des jeunes – enfants des immigrés dans le monde scolaire, dans le monde du travail; les conséquences politiques de l´immigration; le phénomène du racisme)
  8. L´environnement  (la lutte contre la pollution)
  9. Le paysage social français
    a) la politique familiale (le couple en France, le modèle de famille de nos jours)
    b) le troisième âge
    c) les jeunes (école, travail, loisirs, sports, intérêts)
    d) différents aspects du mode de vie à la française ( les habitudes, les loisirs)
  10. L´Enseignement:
    a) l´enseignement secondaire;
    b) l´enseignement supérieur (conditions d´accès aux études supérieures; les cycles d´études   court et long; les IUT, les Universités, les Grandes Écoles; les programmes européens de mobilité; les problèmes actuels, les réformes récentes, etc.)
  11. Les médias en France (la presse quotidienne et hebdomadaire, les chaînes TV et les chaînes radio, les médias alternatifs, etc.)
  12. La langue française
    a) le  phénomène de la francophonie (un historique de la question, les enjeux actuels, le concept de la multiculturalité comme fondement de la francophonie, la carte de la francophonie)
    b) les langues régionales en France
  13. Le patrimoine culturel (les monuments classés, la protection du patrimoine, p.ex. la réhabilitation de quartiers anciens; l´architecture urbaine de la fin du 19e siècle; les dominantes architecturales à Paris de la fin du 20e siècle; les lieux de mémoire)
  14. La culture  et les arts. – La France et l’ « exception culturelle ».

 

Teorie francouzského jazyka – jednooborové studium

Teoretické znalosti francouzského jazyka – studium v kombinaci

Fonetika

(zkouška probíhá v češtině)

  1. Fonetika, základní jednotky a pojmy. Akustická fonetika. Artikulační fonetika
  2. Fonologie, základní jednotky a pojmy. Vztah fonému a hlásky. Distinktivní rysy. Neutralizace
  3. Francouzské samohlásky a souhlásky, zejména jevy v češtině neexistující. Porovnání českého a francouzského hláskového systému.
  4. Charakteristika systému hlásek současné francouzštiny. Kritéria třídění hlásek ve francouzštině
  5. Francouzské samohlásky – klasifikace a realizace
  6. Francouzské souhlásky – klasifikace a realizace
  7. Hlásková spojení ( asimilace, vázání, navazování)
  8. Přízvuk a rytmická skupina ve francouzštině.
  9.  Francouzská slabika.
  10.  Melodie věty oznamovací, tázací a zvolací.
  11.  Regionální a sociální varianty francouzské výslovnosti
     
Normativní mluvnice a syntax

(zkouška probíhá ve francouzštině, předpokládá se znalost a schopnost aplikace pojmů obecné lingvistiky)

  1. Les classes de mots – critères, problèmes de définition, comparaison avec le tchèque
  2. La grammaticalité, la norme, l´usage, la codification, les grammaires
  3. Le nom – caractéristique morphologique, syntaxique et sémantique
  4. Les déterminants – typologie, catégories grammaticales, fonctions, comparaison avec le tchèque
  5. Les adjectifs (épithètes) – caractéristique morphologique, syntaxique et sémantique
  6. Les pronoms – typologie, catégories grammaticales, fonctions, place de pronoms personnels, pronoms adverbiaux
  7. Les mots numéraux – classification et fonctions, comparaison avec le tchèque
  8. Le verbe – définition, typologie, catégories grammaticales, fonctions syntaxiques
  9. Le temps verbal – formes, description onomasiologique et sémasiologique
  10. Les modes verbaux et la modalité
  11. Le subjonctif – formes et emplois
  12. Le passif – définition, formation, sens et types d´expression
  13. L´aspect verbal – définition, classification, expression, comparaison avec le tchèque
  14. Les formes nominales du verbe – définition, classification, catégories grammaticales, fonctions syntaxiques
  15. L´interrogation – définition, types d´expression
  16. L´impératif ;  l´expression de l´injonction
  17. Le conditionnel ;  l´expression de la condition et de l´hypothèse
  18. L´adverbe et les compléments circonstanciels – définition, typologie, formes et fonctions
  • A. Les constituants de la phrase – définition et formes
  • B. La proposition subordonnée complétive – définition, introducteurs, position, modes
  • C. La proposition subordonnée relative – définition, introducteurs, position, modes verbaux
  • D. La proposition subordonnée circonstancielle – définition, introducteurs, position, modes
  • E. L´ordre d´éléments syntaxiques dans la phrase française. – La position du sujet ; le sujet syntaxique, le sujet « réel ».

Bibliografie

 

Francouzský jazyk – (praktické ovládání francouzštiny)  

  • BOCHART-FIEVEZ, J., DELAHAUT, J., Richesse du vocabulaire, Duculot, Paris  – Louvain-la-Neuve, 1990
  • DE SALINS, G., DUPRÉ LA TOUR, S., Exercices de grammaire pour le perfectionnement, Hatier / Didier, Paris 1991
  • DE SALINS, G.-D.,  Grammaire pour l´enseignement / apprentissage du FLE, Didier / Hatier, Paris 1996
  • Grammaire – 350 exercices, niveau supérieur I, Paris, Hachette, 1991
  • Grammaire – 350 exercices, niveau supérieur II, Paris, Hachette, 1991
  • COTENTIN-REY, G., Le résumé, le compte-rendu, la synthèse, Paris, Clé international, 1995
  • ENGELHARD, Jean-Marc, Réussir son curriculum vitae, Paris, L’Etudiant, 2004
  • GOHARD-RADENKOVIC, L´écrit, stratégies et pratiques, Paris, Clé international, 1995
  • GUEDON, J.-F., SINTSIMON, B., Réussir le résumé de texte, Paris, Jeunes éditions, 2005
  • MORSEL, H., Résumé, compte rendu et la synthèse à l’épreuve du DALF, PUG, 2002
  • TIONOVÁ, A. a kol.,  Francouzština pro pokročilé, Leda, Praha 2000

Civilisation française

  • FERRY, Luc, GAUDOT, Marcel, Le religieux après la religion, Paris, Grasset et Flasquelle, 2004
  • KEPEL, Gilles, La revanche de Dieu – Chrétiens, juifs et musulmans à la reconquête du monde, Paris, Le Seuil, 1991
  • KIMMEL, Alain, Vous avez dit France?, Paris Hachette, Sèvres: CIEP, 1987
  • PAOLETTI, Michel, Civilisation française contemporaine, Paris, Hatier, 1977
  • PAOLETTI, Michel, Civilisation française quotidienne, Paris, Hatier, 1980
  • WEIL, Patrick, La France et ses étrangers. L’aventure d’une politique de l’immigration, Paris, Gallimard, 2005

Fonetika

  • DOHALSKÁ, M., SCHULZOVÁ, O., Fonetika francouzštiny, Praha, SPN, Karolinum, 1992
  • CARTON, F., Introduction à la phonétique du français, Paris, Bordas, 1974
  • LÉON, P., Précis de phonostylistique, Phonétisme et prononciations du français. Parole et expressivité, Paris, Nathan, 1992

Normativní mluvnice a syntax 

  • CHEVALIER, J.-Cl. et alii, Grammaire Larousse du français contemporain, Paris, Larousse, 1964-rééditions
  • DUBOIS, J., LAGANE, R., La nouvelle grammaire du français, Paris, Larousse, 1973
  • GREVISSE, M., Le bon usage, Paris – Gembloux, Duculot, 1993
  • HEINDRICH, J. et alii, Francouzská mluvnice, Praha: SPN (Tvarosloví), 1992
  • TOURATIER, Ch., Le système verbal français, Paris, Armand Colin, 1996
  • WAGNER, R.-L., PINCHON, J.,  Grammaire du français classique et moderne, Paris, Hachette, 1962 – rééditions
  • BÉCHADE, H.- D.,  Syntaxe du français moderne et contemporain, Paris, PUF, 1989
  • FEUILLET,  J., Introduction à l’analyse morphosyntaxique. Paris: PUF, 1988
  • GREPL, M., KARLÍK, P.,  Skladba češtiny, Olomouc, Votobia,1998
  • HALMØY, O., Le gérondif en français, Paris, Editions Ophrys, 2003
  • HENDRICH, J. et alii, Francouzská mluvnice, Praha, SPN (Skladba), 1992
  • LE GOFFIC, P., Grammaire de la Phrase Française, Paris, Hachette, 1993
  • RIEGEL, M., et alii, Grammaire méthodique du français, Paris, PUF, 2000
  • WILMET, M., Grammaire critique du français, Paris, Hachette, Louvain-la-Neuve, Duculot, 1997

Znalost a schopnost aplikace lingvistických pojmů 

(na základě prostudování vybraných kapitol)

  • BAYLON, FABRE, Initiation à la linguistique, Paris, Hachette, 1990
  • BENVENISTE, Problèmes de linguistique générale, Paris, Gallimard, 1993
  • CHARAUDEAU, P., MAINGUENEAU, D., (sous la direction) Dictionnaire d´analyse du discours, Paris, Editions du Seuil, 2002
  • CHISS, FILLIOLET, MAINGUENEAU, Linguistique francaise  –Dictionnaire de linguistique et des sciences du langage, Larousse, 1994
  • JAKOBSON, Essais de linguistique générale, Paris, Minuit, 1994
  • MAINGUENEAU, L énonciation en linguistique française, Paris, Hachette, 1994
  • MARTINET, Eléments de linguistique générale, Paris, Colin, 1993
  • MOUNIN, Clefs pour la linguistique, Paris, Seghers, 1975
  • PERRET, M., L´énonciation en grammaire de texte, Paris, Nathan, 1994
  • RIEGEL, PELLAT, RIOUL, Grammaire méthodique du francais, Paris, PUF, 1994
  • (DE) SALINS, G., Rôle de l´ethnographie de la communication, le FdM, no spécial, janvier 1995
  • SAUSSURE, Cours de linguistique générale, Paris, Payot  2005
  • WALTER, Henriette, L´aventure des langues en occident, Lafont, 1996
  • WEINRICH, H., Grammaire textuelle du francais, Paris, Didier/ Hatier, 1989
  • APOTHÉLOZ, D. , La construction du lexique français, Paris-Gap: Ophrys, 2002
  • BAUER, L., Deux problèmes au sujet des noms composés comprenant un premier élément verbal en français moderne, IN: Le français moderne 48, 3, 1980
  • DUBOIS, J., – DUBOIS-CHARLIER, F.,La dérivation suffixale en français, Paris, Nathan, 1999
  • GUILBERT, L., La créativité lexicale, Paris, Larousse, 1975
  • NIKLAS-SALMINEN, A., La lexicologie, Paris, Armand Colin, 1997
  • PICOCHE, J., Précis de lexicologie française, Paris, Nathan, 1976
  • PRUVOST,J., – SABLAYROLLES, J.-F., Les néologismes, Paris, PUF – Que sais-je?, 2003
  • SABLAYROLLES, J.-F., La néologie en français contemporain, Paris, Champion, 2000
  • ZWANENBURG, W., Französisch: Wortbildungslehre. Formation des mots, In:Lexikon des romanischen Linguistik, vol.V/1,1990

Francouzská literatura

K studiu literárněhistorického základu se doporučuje učebnice: Pierre Brunel, Yvonne Bellenger, Daniel Couty, Philippe Sellier, Michel Truffet :Histoire de la littérature française (díl I a II), dostupná ve větším počtu exemplářů v knihovně románského semináře.

Tematické okruhy z dějin francouzské literatury pro bakalářské zkoušky 
  1.  Středověký hrdinský epos: historický kontext, vznik a vývoj žánru, základní chara­kteristiky, tematické cykly. Píseň o Rolandovijako vrcholný výtvor žánru, jeho obsah a forma.
  2.  Kurtoazie, její podstata a význam pro vývoj lyrické poezie.Poezie trobadorů, přenos kurtoazní lyriky do severní Francie, její představitelé. Originální aspekty lyrické poezie: les congés d’Arras, Colin Muset, Rutebeuf. Román o růži jako vyvrcholení a překonání kurtoazní perspektivy.
  3.  Žánr „románu“ ve vrcholném středověku, jeho souvislost s kurtoazií. Antický a bretaňský cyklus (v něm: artušovská legenda a legenda o grálu; tristanovská legenda). Robert Wace, Chrétien de Troyes, Robert de Boron. Romány nezařazené: Jean Renard, Gerbert de Montreuil, Aucassin a Nicoletta atd. Žánrové zařazení Románu o růži.
  4.  Měšťanská literatura: fabliaux, Román o Lišákovi.Charakteristika těchto žánrů, forma, témata. „La Renardie“ a její cynická morálka jako vztah k světu.
  5.   Středověké divadlo: vážné a komické (hry, mirákly, morality a mystéria — frašky a soties). Charakteristika jednotlivých žánrů, jejich vývojové určení. Autoři: Jean Bodel z Arrasu, Rutebeuf, Arnoul Gréban.
  6.  Největší francouzští kronikáři 12.15. století. Oficiální kroniky francouzského krá­lovství. Villehardouin, Robert de Clari, Joinville, Froissart, Commynes, rétorikové.
  7.  Literatura pozdního středověku: poezie a próza. A) Poezie.Proměna žánrů ve 14. století, vývoj tematiky: zkonvenčnělá kurtoazie, osobitější tóny. Guillaume de Ma­chaut, Froissart, Eustache Deschamps. Christine de Pisan a první náznaky renesance za vlády Karla V. Vrcholné výtvory nových žánrů v 15. století: Livre des cent ballades, Alain Chartier, Charles d’Orléans, Villon. Konec středověku a „velcí rétorikové“. — B) Próza. Antoine de La Salle,Jehan de Paris, Cent nouvelles nouvelles, Journal d’un bourgeois de Paris.
  8.  Humanismus a renesance. Historické a společenské podmínky, humanistická stu­dia, vznik a vývoj reformace (Kalvín a hlavní rysy jeho doktríny). Výpravná próza v počátcích renesance: Markéta Navarrská, Bonaventure des Périers, Noël du Fail — Rabelais. Úvahová próza a dovršení renesance: Montaigne. Další myslitelé: Charron, Bodin, barokní myšlení: du Vair, sv. František Saleský. La Satyre Ménippée.
  9. Poezie francouzské renesance. Marot a dvorský styl. Petrarkismus a „lyonská ško­la“. Plejáda, její doktrína, umělecký přínos hlavních představitelů. Poezie francouzské reformace, první náznaky baroka (du Bartas, d’Aubigné, Sponde – La Ceppède). Pro­gram Plejády a divadlo.
  10. Přechod ke klasicismu; barokní proud a jiní „nepoddajní“.Malherbova reforma, první teoretici klasicismu (Francouzská akademie, Chapelain, Guez de Balzac, Vauge­las). Malherbovci a marinisté, dozvuky velké poezie (Mathurin Régnier, Théophile de Viau, Saint-Amant, Voiture, Tristan l’Hermite). Libertinství a preciozita. Román jako „nepravidelný žánr“: a) pastorální a preciózní (d’Urfé, Mlle de Scudéry) ; b) pikareskní a burleskní (Charles Sorel, Scarron, Furetière) ; c) fantastický a filosofický (Cyrano). Barokní moment v divadelní tvorbě: Hardy, Rotrou. Corneille jako velký dramatik baroku i klasicismu.
  11. Myšlenkové základy „Velkého století“. Descartes a racionalismus. Gassendi, Buf­fon, počátky vědeckého poznání. Jansenismus a Pascal.
  12. Vrcholný klasicismus. Historická a společenská podmíněnost, chápání světa a člo­věka a z toho odvozené estetické principy. Divadelní tvorba jako vrcholný projev kla­sicismu: její zásady, významní autoři a jejich díla (Corneille, Racine a tragédie ; Molière a komedie; Quinault a „lyrická tragédie“). Další velcí autoři klasicismu a jejich dílo: La Fontaine, La Rochefoucauld, Mme de La Fayette, Mme de Sévigné, Bossuet, La Bruyère, Boileau.
  13. „Krize vědomí“ a přechod k osvícenství. Querelle des Anciens et des Modernes. Myslitelé se obracejí ke společenským otázkám: Saint-Evremond, Bayle, Fénelon, Fontenelle. Memorialisté jako svědkové doby: Retz, Saint-Simon.
  14. Osvícenství. Společenské podmínky, hlavní rysy a myšlenky osvícenství. Sepětí lite­ratury s filosofií, zvl. v rozvoji „filosofického“ románu či povídky. Hlavní osobnosti osvícenství, jejich život, dílo a hlavní přínos (Montesquieu, Voltaire, Diderot, Rous­seau). Encyklopedie.
  15. Vývoj fikce (divadla a románu) v 18. století. A) První polovina: Obliba pohádek. Osudy tragédie. Regnard, Le Sage romanopisec a dramatik, Marivaux dramatik a ro­manopisec. Crébillon fils, Prévost. Románové dílo velkých osvícenců. B) Druhá po­lovina: dramatici Sedaine a Beaumarchais. Román a libertinství: Choderlos de Laclos, Louvet de Couvray, Restif, Sade. Počátky romantismu: Bernardin de Saint-Pierre, fan­tastický román (Beckford, Cazotte, Potocki). Beckford, Potocki, Casanova : počátky „frankofonie“.
  16. „První romantismus“ či preromantismus. Utváření romantické sensibility v 18. století: Prévost?, Diderot? (sentimentalismus), Vauvenargues, Chamfort, Joubert (vý­voj maximy). Rousseau, B. de Saint-Pierre atd., poté Senancour, Mme de Staël, Cons­tant, Chateaubriand. Vývoj narušený estetickým neoklasicismem Francouzské revolu­ce. Oživení poezie: André Chénier ; jeho obtížné zařazení. Hlavní filosofické směry po revoluci a jejich význam pro romantismus.
  17. Romantismus jako uvědomělé hnutí a jeho dozvuky. Rysy romantismu jako uce­leného světonázoru, estetické názory, rozvoj žánrů v romantismu. Klíčové momenty romantického hnutí. Hlavní osobnosti: Lamartine, Nodier, Hugo, Musset, Vigny, Nerval. Radikální romantismus: frenetici, Gobineau. Aloysius Bertrand a vývoj básně v próze. Lautréamont. Théophile Gautier a l’art-pour-l’art.
  18. Vývoj románu mezi romantismem a realismem. Románová tvorba romantiků (Nodier, Hugo, Vigny, Musset, Gautier, Gobineau). Historický román: Dumas, Féval. George Sand, Fromentin. Symbiosa romantismu s realismem: Stendhal, Balzac, Méri­mée. Realismus jako hnutí. Reakce na romantismus: Flaubert.
  19. Naturalismus a reakce proti němu. Principy naturalismu. Hlavní osobnosti: Zola, Goncourtové, Maupassant, Daudet. V orbitě naturalismu: Jules Vallès, Jules Renard, Mirbeau. Proti naturalismu: Huysmans, Barbey d’Aurevilly, Villiers de l’Isle-Adam, Bloy, Bourget. Od dekadence k nacionalismu: Barrès. Estetismus a sociální kritika: Anatole France.
  20. Od parnasismu k avantgardě: Základy moderní poezie. L’art-pour-l’art a Parnas. Obrat k moderní poezii: Lautréamont, Baudelaire, Rimbaud, Verlaine. Dekadence (Jules Laforgue, Charles Cros) a symbolismus (Mallarmé, symbolistická škola, belgičtí symbolisté: Maeterlinck, Verhaeren). Symbolisté a divadlo: Maeterlinck, Jarry a pře­chod ke grotesknu (spojení k expresionismu [Ghelderode] a k absurdnímu divadlu).
  21. „Druhý symbolismus“, „čistá poezie“, duchovní poezie 20.století. Dualismus Claudel (křesťanská poezie, formální přínos k volnému verši, divadlo) – Valéry, inte­lektualismus (abbé Bremond a poésie pure). Saint-Pol-Roux, Paul Fort, Oscar Milosz. Exotismus a chvála světa: Segalen, Saint-John Perse. Unanimismus a poezie lidské solidarity. „Fantaisisté“: Toulet, Fargue. Křesťanská poezie: Péguy, Francis Jammes, Jouve, Max Jacob, posléze např. Pierre Emmanuel, Patrice de La Tour du Pin, Jean Grosjean, Jean-Claude Renard aj.
  22. Básnická avantgarda: směry, skupiny a nezávislé osobnosti.Apollinaire. Dadais­mus, surrealismus: charakteristika a tvůrčí zásady, manifesty a základní etapy, hlavní osobnosti: Tzara, Ribemont-Dessaignes – Breton, Soupault, Aragon, Eluard, Desnos, Péret, Crevel – Gracq, Mandiargues. Vysoká hra. Velké básnické osobnosti mimo sku­piny: Reverdy a Max Jacob („kubismus“), Cendrars, Cocteau, Larbaud, Supervielle. V další generaci: Prévert, Char, Michaux, Bousquet, Tardieu, Queneau.
  23. Vývoj divadla od symbolismu k avantgardám.Neoromantismus (Rostand) – vaudeville a bulvár. Oživení inscenační praxe (Lugné-Poe, Antoine). Guitry, Pagnol, Romains, Giraudoux, Montherlant, Anouilh. Divadlo avantgardní: Cocteau, Salacrou, Audiberti, Artaud.
  24. Meziválečný román. Velký novátor: Proust. André Gide. Zájem o základní otázky člověka a společnosti: „humanistický román“ (Alain-Fournier, Radiguet, Malraux, Saint-Exupéry, Colette, Drieu La Rochelle); jeho křesťanská větev (Mauriac, Berna­nos, Jouhandeau, Montherlant, Julien Green). „Le roman fleuve“: Romain Rolland, Duhamel, Romains, Roger Martin du Gard. Společenská kritika a revolta: Barbusse, Aragon, Céline. (Romány básníků: Cocteau, Jacob, Larbaud, Supervielle). Tzv. regio­nalisté a jejich přínos (zvl. Giono, Ramuz, Pourrat, Bosco a Genevoix).
  25. Literatura poválečného období: existencialismus.Existencialismus jako filosofi­cký směr, základní myšlenky. Literární projevy existencialismu: Sartre, Beauvoir, Ca­mus, Genet, Beckett, Georges Bataille. Mezi surrealismem a existencialismem: Boris Vian, Michel Leiris. Existencialismus a divadlo: „absurdní divadlo“ (Beckett, Ionesco, Adamov, Arrabal, Obaldia). Existencialismus a poezie: Frénaud, Ponge, Bonnefoy, Jaccottet, Dupin, Du Bouchet, Gaspar.
  26. „Nový román“ a reakce proti němu. Krize tradičního románu a východiska nabíd­nutá „novými romanopisci“ (teoretické pozice). Předchůdci: Beckett, Céline. Hlavní autoři: Robbe-Grillet, Butor, Sarraute, Claude Mauriac, Claude Simon, Pinget, Cayrol, Duras, Le Clézio. Jiná větev experimentálního románu: Georges Perec. Experimen­tální extremismus: Tel Quel, Sollers. Reakce proti experimentu i angažované literatuře: husaři (Roger Nimier, François Nourissier). Tradice velké fikce a návrat k ní: Yource­narová, Michel Tournier.

Součástí zkoušky se může stát rozbor některého z textů, které byly probírány v rámci „Čtení textů z francouzské literatury“.

Četba: povinné tituly

(Je-li u některého autora uvedeno více děl, potom platí, že – není-li mezi nimi uvedeno explicitně “A“ – mohou si studenti vybrat jedno z nich, jsou-li dvouoboroví, dvě z nich, jsou-li jednooboroví. “A“ potom znamená, že obojí studenti musí přečíst všechna uvedená díla.)

  • La Chanson de Roland A Píseň o Rolandovi
  • François Villon: Poésies
  • + alespoň dva další tituly středověké literatury, podle vlastní volby (Chrétien de Troyes, Marie de France, Rutebeuf, Román o růži, Charles d’Orléans…)
  • François Rabelais: Gargantua et Pantagruel (alespoň tři knihy)
  • Pierre de Ronsard: Amours
  • Michel de Montaigne: Les Essais (alespoň výběr v rozsahu « Petits Classiques Larousse »)
  • Pierre Corneille : Le Cid – Cinna – Polyeucte
  • Jean Racine : Phèdre – Britannicus – Andromaque
  • Molière : Tartuffe – L’Avare – Le Misanthrope
  • Madame de La Fayette : La Princesse de Clèves
  • + alespoň dva další tituly klasicistní literatury (La Fontaine, La Rochefoucauld, La Bruyère, Mme de Sévigné)
  • Marivaux : Le jeu de l’amour et du hasard
  • Montesquieu : Lettres persanes
  • Diderot : Le neveu de Rameau – Jacques le Fataliste
  • Voltaire : Candide
  • Rousseau : Les Rêveries d’un promeneur solitaire
  • Abbé Prévost : Manon Lescaut
  • Chateaubriand : Atala
  • Constant : Adolphe
  • Musset : Confession d’un enfant du siècle – Lorenzaccio
  • Victor Hugo : Les Travailleurs de la mer – Hernani Notre-Dame-de-Paris
  • Stendhal : Le Rouge et le Noir – La Chartreuse de Parme
  • Balzac : Illusions perdues – La Cousine Bette – Le Père Goriot – Eugénie Grandet – Splendeurs et misères des courtisanes
  • Gérard de Nerval : Sylvie
  • Prosper Mérimée : Carmen
  • Gustave Flaubert : Madame Bovary – L’Education sentimentale
  • Charles Baudelaire : Les Fleurs du Mal – Petits poèmes en prose
  • Arthur Rimbaud : Poèsies – Les Illuminations – Une saison en enfer
  • Emile Zola : Germinal – Nana – L´assommoir
  • Alain-Fournier : Le Grand Meaulnes
  • Marcel Proust : Du côté de chez Swann
  • André Gide : L’Immoraliste A Les Faux-Monnayeurs
  • André Malraux : La condition humaine
  • Antoine de Saint-Exupéry : Vol de nuit – cokoliv kromě Le Petit Prince
  • Louis-Ferdinand Céline : Le Voyage au bout de la nuit
  • François Mauriac : Thérèse Desqueyroux A Le Nœud de vipères
  • Georges Bernanos : Journal d’un curé de campagne
  • Jean Giono : Colline – Les Âmes fortes
  • Jean-Paul Sartre : La Nausée A Huis-clos
  • Albert Camus : L’étranger A La Peste
  • Apollinaire : Alcools
  • André Breton : Les Manifestes du surréalisme
  • + alespoň dvě další díla francouzské poezie 20. století (Valéry, Claudel, Cocteau, Reverdy, Cendrars, Jacob, Breton, Aragon, Eluard, Desnos, Supervielle, Saint-John-Perse, Prévert, Jouve, Char, Queneau, Ponge, Michaux)
  • Samuel Beckett : En attendant Godot
  • Eugène Ionesco : La cantatrice chauve
  • Michel Butor : Modification
  • Marguerite Yourcenar : Mémoires d’Hadrien – L´Oeuvre au noir
  • Michel Tournier : Vendredi ou Les Limbes du Pacifique
Úvod > Ústav/katedra > Oddělení/obory > Francouzština > Požadavky k BZK > Požadavky k BZK (dobíhající akreditace, pro studenty, kteří nastoupili ke studiu do r. 2014 včetně)